"Chtěl jsem zkusit zahraničí, jenže manželka měla mozkovou příhodu. Proto bylo nejrozumnějším řešením vrátit se zpět domů," vysvětluje Jirka své rozhodnutí. "Rodina mi už obětovala hodně, teď jí to chci vrátit a postarat se o manželku a syna. Naštěstí se manželčin zdravotní stav po operaci hodně zlepšil."
Z Pardubic odešel fotbalista s vytříbenou technikou v roce 1994. Tehdy si to zamířil do sousedního Hradce Králové. Na pardubický Letní stadion se vrátil ještě v sezoně 96/97, když absolvoval vojnu. Jeho dalšími štacemi byly druholigové Neratovice a Xaverov. V jejich dresu upoutal pozornost Teplic a v roce 2001 zamířil do severočeského klubu. Přestože si od něj Teplice slibovaly, že nahradí Bílka, výrazněji se ale neprosadil.
"Možnost hrát mi dal trenér Uhrin a pak chvíli i pan Cipro. Jenže poté přišel na moje místo Horváth a už jsem nedostával šanci, jakou bych si představoval," říká. "Teď v zimě už mě pan Straka nevzal do přípravy a souhlasil s mým návrhem, že si můžu hledat angažmá."
Navzdory tomu nebere teplickou kapitolu své kariéry nijak tragicky. "Zkusil jsem to, ale nepovedlo se to. Neberu to nijak špatně," tvrdí Jirka. "Možnost hostování v Pardubicích jsem ale uvítal. Jsem Pardubák a rád se sem vracím."
Zatím se s klubem domluvil na půlročním hostování. "V létě uvidíme, zda se mnou budou spokojeni," dívá se Jirka jen do nejbližší budoucnosti. Stále ho totiž láká možnost zahrát si za českými hranicemi. "Ligu jsem si už zkusil, teď ještě zahraničí. Víc už zkoušet nemusím. Asi bych se nějakému zahraničnímu testu nebránil."
Teď však myslí pouze na Pardubice. A samozřejmě především na rodinu. "To je moje priorita. Manželka je stále ještě ve střešovické nemocnici, ale brzo už ji pošlou domů," říká Jirka. "Pak už se budu moci soustředit na fotbal. Věřím, že moje forma půjde nahoru a budu pro Pardubice posilou."
