Sádra na dva měsíce, pak k nám přijďte na kontrolu. A mezitím žádné sportování! Taková slova si na začátku tohoto týdne vyslechl od doktorů v nemocnici fotbalový útočník Petr Švancara. Přitom ve zpackaném nedělním zápase Slovácka, které v Kladně prohrálo 0:1, zřejmě málokdo zaznamenal, že se nejlepší střelec hostujícího týmu krátce po příchodu na hřiště zranil tak nešťastně, že si zlomil kůstu na ruce.
"Sádra, to by bylo nejjednodušší řešení," říká Švancara, který se místo toho rozhodl pro zpevnění kůstky rychlou operací a krátce po ní hlásí: "V pátek proti Boleslavi chci hrát. Nějaká bolest ruky, která s tím teď může být spojená... To je nic oproti bolesti, kterou zrovna kvůli fotbalu zažívá celý náš slovácký region."
Pád na sestupovou patnáctou pozici není čtyři kola před koncem ligy nic příjemného, že?
Všichni jsme čekali, že to bude jiné, veselejší. Ale výsledky jsme se do toho dostali tak blbě, až nás to teď bolí. Situace je sice kritická, ale věřím, že ji zvládneme. Musíme. Všem lidem, kteří tady fotbal dělají a dýchají pro něj, to dlužíme.
Pojďme nejprve k vašemu zranění. Jak jste si jej vlastně přivodil?
Asi patnáct minut poté, co jsem v Kladně nastoupil na hřiště, jsem šel do hlavičkového souboje. Měl jsem ruku od těla a do hráče, který byl se mnou ve vzduchu, jsem tím prstem narazil. Zlomila se nějaká kůstka v ruce. Nevím, jak přesně se nazývá.
V zápase jste ale pokračoval.
Možná jsem měl v tu chvíli říct, že dál hrát nemůžu. Bolest byla strašlivá, a když jsem viděl tu díru v ruce, věděl jsem, že je zle. Dalších dvacet minut jsem tam byl možná zbytečný. To si vyčítám. Ale věřil jsem, že se třeba k něčemu dostanu. A říkal jsem si, že i soupeř bude mít určitý respekt, když na hřišti budu.
Napadlo vás v tu chvíli, že máte po sezoně?
Hrozilo to, ale doktoři odvedli výbornou práci, moc jim za to děkuji. Kost mi zpevnili speciálními šrouby. Není to nic vážného, budu s tím moct už v pátek normálně hrát a být naplno platný mančaftu. Proto jsem do toho šel. Cítím totiž, že to všem tady dlužím, moje výkony na podzim byly jiné než teď.
Nehrozí, že zraněním váš výkon utrpí?
Toho se vůbec neobávám. Zapomenu na to od první minuty, co budu na hřišti. Prst mám tak zpevněný, že se mu nemůže nic stát. Jen mi musí splasknout otok, který tam teď mám. Ale je to ruka a fotbal se hraje nohama. V pátek mě maximálně neuvidíte házet dlouhé auty do šestnáctky. (usměje se)
Děláte vše pro to, abyste byl připravený hrát, ale může se stát, že budete zase plnit jen roli střídajícího. Jak se s tím vypořádáváte?
Každý trenér má na to právo, já s tím nemám problém. A když jdu do zápasu coby náhradník, snažím se pak být co nejplatnější.
V Kladně to bylo vidět. Až díky vašemu příchodu začalo Slovácko něco hrát.
To jsou úkoly střídajícího hráče. Věřím, že mě tak i kluci berou, že by to se mnou mohlo jít.
Když jste šli po zápase poděkovat dvěma stovkám svých fanoušků za podporu, oni se k vám na protest proti předvedenému výkonu otočili zády. Co na to říkáte?
Když člověk něco koupí v obchodě a je s tím nespokojený, tak se taky přihlásí. Pokud nám fanoušci tak ohromně fandí, jezdí za námi v ohromných počtech a doma chodí plný stadion, nedivím se jim, že jsou naštvaní. Naopak jsem je chápal. Ale oni nepotřebují číst nějaké další fráze v novinách, oni stejně jako my potřebují, abychom porazili Boleslav, abychom se zachránili. Jedině tak jim můžeme poděkovat za to, že na nás pořád chodí.
Souhlasíte, že v Kladně to byl nejhorší zápas týmu v celé sezoně?
Asi jo. I proti Liberci, na to, že to byl domácí zápas, jsme taky moc dobře nezahráli. No a taky v Teplicích, i když tam jsme aspoň dali gól. Na druhou stranu nás nejvíc mrzí utkání s Bohemkou. I když to od nás nebylo bůhvíco, měli jsme to zvládnout a vyhrát. Ale podobně bych mohl mluvit o každém zápase. Kladno nám každopádně vůbec nevyšlo, to je bez debat.
Čím si ten výbuch vysvětlujete?
Těžko se mi to hodnotí. Možná na nás trochu dolehlo i to, jak je to důležité utkání.My jsme tam nebojovali ani jsme nehráli fotbal. Nedokážu si vysvětlit, proč jsme byli tak odevzdaní. Nejlepší asi bude se v tomto zápase už moc nepitvat, hodit jej za hlavu a snažit se to napravit v pátek. Musíme co nejrychleji zmobilizovat síly, ať nám každá schopná ruka a noha pomůže. Je jedno, jaký má kdo los. Musíme udělat Boleslav a pak se můžeme o víkendu dívat, jak budou hrát ostatní.
Výhrou byste tlak ze sebe přehodili na Kladno a České Budějovice, že?
Asi jo. Navzájem se sledujeme. Ale myslím si, ať víkendové výsledky dopadnou jakkoliv, že se bude bojovat až do úplného konce ligy. Zápas s Boleslaví je každopádně klíčový pro to, abychom se zase dostali do psychické pohody.
Patnáctá příčka je pro váš tým novinkou. Na sestupové pozici jste byli jen po druhém kole. Neobjevuje se v kabině panika?
Je to nepříjemné, uvědomovali jsme si naše aktuální umístění už hned po zápase v Kladně. Ale na nějaké pocity je čas až po sezoně. Teď se musíme nakopnout tak, abychom v pondělí už třeba zase byli na třináctém místě.
Co je potřeba změnit, aby se Slovácko zachránilo?
Musíme teď hlavně zapomenout na Kladno, na to, co jsme tam odehráli. Úplně každý se musí soustředit na to, aby proti Boleslavi předvedl daleko víc. Třeba to nebude hezký fotbal, ale musíme ten zápas zvládnout hlavně výsledkově.
