"V první sezoně ve druhé lize na nás chodily dva tisíce lidí na každé utkání. Bylo to klasické nováčkovské nadšení. Postupem času to ale začalo zvolna upadat," konstatoval smutný fakt Veselý.
Ovšem ani v dobrých časech nebylo vše ideální. Fotbalistům totiž chybějí fanoušci, kteří by vytvořili opravdový kotel. I když přišly na stadion i tři tisíce diváků, o bouřlivé atmosféře se nedalo hovořit. Naopak. Všechna jihlavská utkání provází až nábožné ticho, ve kterém je dobře slyšet, jak trenéři udílejí svým hráčům pokyny.
Vedení Vysočiny se už několikrát snažilo založit fan club, ale všechny pokusy skončily nezdarem. Jediným výsledkem byla pouze podpora několika školáků, kteří párkrát zkoušeli rozproudit ztuhlé diváky sporadickým skandováním a bubnováním. Jejich dětské hlasy ale měly do klasických chorálů hodně daleko.
"Kotel fanoušků nám skutečně chybí. Dukle ho upřímně závidím. I když prohrává, vždycky ji žene dopředu. Někdy mě z toho až mrazí," říká Veselý, který si nechá ujít málokterý souboj jihlavských hokejistů. "Když můžu, jdu. Kdybych nedělal fotbal, dal bych se určitě na hokej," vyznává se ze své lásky.
V hokejové soutěži obdivuje zejména jednu věc: play-off. Vyřazovací boje, ve kterých jde v každém zápase o všechno, jsou silným lákadlem pro diváky. Fotbalu tato část sezony chybí.
"Někdy se stává, že pět kol před koncem je jasno o sestupujících i postupujících. Zápasy týmů ze středu tabulky, kde už prakticky o nic nejde, lidi potom zcela pochopitelně nebaví," ví Veselý.
