"Vynikající start, fantastičtí diváci, zasloužené vítězství," pochvaloval si Stracený.
Ten se do Žižkova vrátil po půlročním angažmá ve skotském Hearts a má jediný cíl: vrátit klub zpět do nejvyšší soutěže. Týmje momentálně ve 2. lize druhý.
Luďku, je návrat do 1. ligy reálný?
Podle mě je. Máme dobrý tým, výkon s Jakubčovicemi měl ligové parametry. Je před námi dlouhá cesta, ale věřím, že na to Žižkov má.
Duel jste končil jako kapitán, pásku vám po zranění předal Bukač. Překvapilo vás to?
Je příjemné, že ve mně kluci mají důvěru. Půl roku jsem tu nebyl, po zápase v Bystrci to bylo moje první utkání doma po hodně dlouhé době. Snad tuhle důvěru nezklamu.
Narazil jste na váš návrat do Česka. Ve skotském Hearts jste vydržel jen půl roku. Co se stalo?
Šel jsem tam na půlroční hostování s tím, že klub může následně uplatnit opci. Ale měli hrozně široký kádr, bylo nás snad čtyřicet. Takže mi další smlouvu nedali, podobně dopadl i exsparťan Martin Petráš.
|
Žižkov přišel také o Bukače Praha - Je to jediná, zato pořádná kaňka na jinak skvělé jízdě druholigových fotbalistů Žižkova. Tým Vladimíra Skalby kosí zranění: do utkání s Jakubčovicemi nastoupil Žižkov jen se čtyřmi náhradníky, navíc v průběhu duelu přišel o kapitána Radka Bukače. Ten si při pádu poranil koleno. „Byla to šílená bolest,“ popisoval po zápase útočník Žižkova. Včera už byl po vyšetření na magnetické rezonanci optimističtější: „Dopadlo to relativně dobře, vazy nejsou poškozené. Ale minimálně do příštího pátku mám klid, pak se uvidí,“ uvedl Bukač. Bukač tak rozšířil lazaret, do nějž spadají ještě Novotný, Labant, Jambor a Gula. „Novotný by snad měl být do týdne fit, Labantovi s Jamborem dali doktoři dva týdny. Ale nad Gulou stále visí otazník,“ popsal stav marodů trenér Skalba. |
Přitom si pamatuji, že debut vám tam vyšel skvěle.
To ano: na hřišti Dundee jsem nastoupil od začátku a byl jsem jedním z nejlépe hodnocených hráčů. Jenže pak jsem se na týden zranil a tým chytil vítěznou fazonu. Zpátky do základu jsem se už nedostal, hrál jsem jen soutěž B-týmů.
Nezatrpkl jste kvůli tomu?
Vůbec ne, vzpomínám jen v dobrém. Poznal jsem jiný svět, prostředí jednoho z nejlepších klubů Skotska. Věřím, že se do zahraničí ještě někdy podívám.
Pomohla vámv Hearts tamní československá kolonie?
Určitě, měli jsme vynikající partu. Nemělo to chybu - chodili jsme na kafe, scházely se i rodiny. S klukama jsem pořád v kontaktu: s Rudou Skácelem si občas volám, s Pospou (Michalem Pospíšilem) mluvím aspoň jednou dvakrát týdně.
Potkal jste se i s majitelem klubu, litevským boháčem Romanovem?
Osobně jen jednou, podali jsme si ruce. Ale vím, že je docela kontroverzní. Mluvil do sestavy, navíc tam měl tu svoji šamanku...
Prosím? Šamanku?
Takovou doktorku, která při zápasech rozhodovala, co a jak. Bylo to docela úsměvné. „Léčila“ tak, že nás svlékla, jezdila po nás tužkou a pak určovala diagnózu: ten má špatný játra, tomu chybí vitamin C... Ale Romanovovi asi pomohla v životě, tak jí důvěřoval.
