Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Úžasné, fantastické a zasloužené, znělo z olomoucké kabiny ve Skotsku

Aberdeen - Olomouc: domácí Gary McDonald (vlevo) v souboji s Rudolfem Otepkou. | foto: ČTK

31 2009
Superlativní titulky glosovaly výhru fotbalistů Olomouce v Aberdeenu 5:1. I samotní hráči Sigmy si uvědomují, že výsledkem mnohé zaskočili. Skoty ve 3. předkole však deklasovali zaslouženě.

"Naprosto fantastické. Dopadlo to nad očekávání, ale na druhou stranu jsme vyhráli zaslouženě. Udělali jsme víc než dobrý krok k postupu," radoval se záložník Tomáš Janotka. "Už nám nic nebrání v cestě za postupem. To bychom museli být na drogách," rozesměje se.

Také kapitán Aleš Škerle přiznává, že ani v tom nejbláznivějším snu by ho podobný scénář nenapadl. "O tom se nám ani nezdálo. O poločase jsem si říkal, že výsledek 1:1 je pro nás do odvety dobrý. Po přestávce to ale napadalo," podivuje si rychlý stoper.

Škerle výstižně popsal i měnící se atmosféru na Pittodrie Stadium: "Za stavu 1:2 byli v šoku, pak šok pokračoval a pak odcházeli domů."

V údivu nebyli jen diváci, ale i rodina a známí klíčového obránce Sigmy. "Okolí bylo šokované. Nikdo to nečekal. Nejkrásnější utkání mé kariéry. Doufám, že další přijdou," přeje si Škerle celkem reálně.

Škodolibou zajímavostí pro Rudolfa Otepku byl fakt, že čtyři branky Olomoučtí nasázeli až poté, kdy ho vystřídal Marek Kaščák v 58. minutě kvůli drobnému zranění. "No, možná je to tím, že jsem vystřídal," usmíval se pětatřicetiletý špílmachr. "Ale ne, to vyplynulo ze hry. Bajer krásně trefil standardku."

Paradoxem je to, že Lukáš Bajer by volný přímý kop, který předcházel vítězné brance, pravděpodobně ani nezahrával, kdyby Otepka zůstal na hřišti.

"Myslím, že už by ho zahrál. Teď jsem kopal dva a nebyl z toho gól. Lukáš to má v noze. Nyní se o to podělíme a bude mít přednost," slíbil Otepka. "Výsledek je parádní. Hráli jsme, co jsme chtěli. Výhoda byla, že nebránili a snažili se taky hrát fotbal. Mohli jsme vyhrát i vyšším rozdílem. Tohle si už musíme pohlídat," uvědomuje si Otepka.

O čtrnáct let mladší kolega ze zálohy Tomáš Hořava divoký účet utkání uzavřel pátou trefou. "Evropský pohár je prestižní záležitost. Vyhrát venku 5:1 se skotským týmem je úžasné,"culil se talentovaný fotbalista.

Hořava odmítl, že by Aberdeen postrádal kvalitu. "Nemají špatný tým. Výsledek je pro ně krutý. Pět gólů si ani nepamatuji, kdy jsme dali. Zvlášť v Evropské lize."

Útočník Michal Ordoš se střelecky také prosadil. A prozradil nám první slova trenéra Psotky po zápase. "Přišel do kabiny, řekl, že děkuje. Nebylo potřeba nic víc, výsledek mluvil sám za sebe," uvedl Ordoš. "Pak jen dodal ať to hodíme za hlavu a připravíme se na další ligové kolo." Jasný vzkaz: dost nadšení, v neděli čeká Sigmu Baník.

Ordoš: Ve druhém poločase to byl výjimečný výkon


S Mladou Boleslaví už fotbalový útočník Michal Ordoš zažil bitvy proti Galatasarayi Istanbul nebo Marseille, ale teprve při olomoucké kanonádě 5:1 ve skotském Aberdeenu jej dostihlo dojetí.

Michal Ordoš
"Jednoznačně nejšťastnější chvíle mojí kariéry. Byl to velký zážitek, tak krásný zápas už si nikdy nemusíme zahrát," říká 26letý Ordoš.


Co se v Aberdeenu vlastně dělo?
Ve druhém poločase to byl od nás výjimečný výkon, jednoznačně jsme je ve všem přehráli. Když jsme dali na 2:1, bylo po nich. Skotové docela brzo odešli fyzicky, začali jen nakopávat míče, nestíhali se vracet a doplňovat. To byla voda na náš mlýn. Na konci už platilo, že do čeho jsme kopli, to byl gól.


Aberdeen je pravidelným účastníkem evropských pohárů. Popravdě, jaký výsledek jste si chtěl ze Skotska přivézt?
Už před zápasem jsem říkal, že nám jde hlavně o to, abychom vstřelili gól. Třeba remíza 1:1 by byla pěkná. Takový debakl, to nemohl očekávat nikdo. Ale myslím, že to bylo zasloužené, zápas nám vyšel.


Zažil jste už v nějakém mistrovském zápase takový kolaps soupeře?
Snad jen v žácích. Na téhle úrovni ale rozhodně ne. Ani v lize jsem nezažil, že bychom vstřelili tolik branek.


Jak reagovali domácí fanoušci?
Já šel na hřiště za stavu 3:1, to už někteří odcházeli. Když jsem přidal gól i já, začala mizet většina. Zbytek diváků na domácí hráče bučel, ale krásné bylo, že nám naopak na konci dlouze tleskali a ukazovali, že jsme jedničky. To byl fantastický pocit.


A podali vám hráči soupeře po takovém výprasku vůbec ruce?
Jo. Naštvaní asi byli, ale dokázali to udržet v sobě. Popřáli nám hodně štěstí. A my jim taky.

Autoři: ,






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze