Mohl byste popsat brankové situace nedělního zápasu?
Jak už jsem naznačil, začali jsme opatrně. K prvnímu gólu nám pomohla už po čtvrthodině chyba domácího brankáře. Asi čekal střelu vedle, ale Gebhardt ho prostřelil k přední tyči. Po půlhodině jsme utekli ve dvou a já to z pravé strany naservíroval Topičovi, který se z pěti metrů snad ani nemohl netrefit. V televizi pak říkali, že to od mě byl ideální míč. Pět minut před koncem jsem pak hlavou tečoval míč z rohu a Juskowiak ho taky hlavou dorazil do sítě.
Ve čtvrtek jste nechtěl zakřiknout, že nejspíš nastoupíte. Nakonec jste se místa v základní sestavě dočkal a po vleklých podzimních zraněních si připsal sedmý bundesligový start.
Jenže ve čtvrtek odpoledne jsme trénovali a podle toho, jak nás trenér rozdělil, to vypadalo, že se mnou do základu nepočítá. A já si drbal hlavu, že jsem na tohle téma vůbec spekuloval. Ale když jsme pak v sobotu měli poslední předzápasový trénink, zase se to otočilo a všechno mluvilo pro mě. Což se pak při taktické přípravě potvrdilo. Ale v tého chvíli jsme pro mě nejdůležitější, že jsem se ze všech zranění dostal a jsem konečně úplně v pořádku.
Podle bodování magazínu Kicker jste se známkou 2,5 třetím nejlépe hodnoceným hráčem svého mužstva. Lepší byl s 1,5 brankář Lenz a s 2 váš kolega z útoku bosenský reprezentant Topič.
Všiml jsem si, ale jsem přesvědčený, že dovedu hrát líp. Na to bodování sice moc nedám, ale možná by mi pomohlo, kdyby mi na začátku druhé půle Topic přihrál do ideální šance. On ale místo toho chrtil, dostal se do souboje s Nowotnym, ten mu poranil lýtko a Topič musel střídat.
Všiml jste si v domácím mužstvu krajana Jana Šimáka do té míry, že byste jeho výkon mohl stručně zhodnotit?
Jistě. Patřil k nejlepším hráčům Leverkusenu. V první půli sice pár míčů ztratil, ale když získal jistotu, dokazoval, že fotbal opravdu umí. Například těsně před přestávkou se k míči dostal na naší šestnáctce, naznačil střelu, dva obránci mu to spolkli a on mezi nimi proplul před našeho gólmana. Ten mu naštěstí pohotovým vyběhnutím zmenšil úhel a střelu vyrazil.
Mluvili jste spolu?
Osobně se se Šimákem neznáme, tak jsme se před výkopem jen pozdravili na dálku takovým přátelským gestem. To byl veškerý náš kontakt.
V čem vlastně vězí Šimákova síla?
Jakmile má míč, je strašně nebezpečný. Hlavně tím, že dělá nepředvídatelné věci. Když čekáte jasnou přihrávku, on protihráče klidně obejde, když čekáte kličku, dá geniální míč spoluhráči. Jako by měl hru založenou na momentu překvapení. Podle mě byl ve druhém poločase v domácím mužstvu jedním z nejlepších, ne-li vůbec nejlepší.
Před zápasem v Leverkusenu jste mluvil ve smyslu, že v Chotěbuzi už jsou vcelku smíření se sestupem. Jaká je v klubu nálada teď?
Samozřejmě, že když jsme se postarali o překvapení kola, všichni tady ožili. Sice jsme pořád poslední, ale Kaiserslautern je před námi jen o skóre. A čeká nás série, v které bychom bodovat mohli. Hrajeme doma s Bochumí, pak jedeme do Rostocku a máme doma Hannover, který je momentálně taky na sestupové příčce.
Takže kdybyste v příštích třech zápasech udělali devět bodů, mohli byste být z nejhoršího venku.
Kdyby to šlo takhle naplánovat...
