"Nejvíc si cením té středeční proti Girondins Bordeaux, i když byla z penalty. Ale byl to pořádný soupeř, zatímco ty dva předchozí zápasy jsme hráli s nějakými regionálními mužstvy," říká Vydra.
Talentovaný útočník přestoupil do Udine loni v červenci z Ostravy, celý minulý soutěžní ročník sice trénoval s áčkem, ale v italské první lize byl jen čtyřikrát na lavičce, z toho dvakrát nastoupil v závěrech utkání. V nejvyšší soutěži tak odehrál pouhých deset minut.
Nyní se vám však nejspíš blýská na lepší časy.
Nedělám z toho žádné závěry, protože je to jen začátek přípravy. Ale je fakt, že ty tři starty a pět gólů mě povzbuzuje.
V první utkání jste skóroval dokonce čtyřikrát. Co byste k tomu řekl?
Musím přiznat, že to mužstvo mi připadalo jak amatéři. Nejspíš nám takového soupeře vyjednali jen na rozehrání. Sice jsem byl na hřišti celý zápas, ale jen proto, že nějací útočníci byli zranění a Di Natale, hvězda mužstva, dostal volno. Ale i tak, čtyři góly jsou čtyři góly.
Jak vypadal druhý zápas?
Trenér Guidolin nás rozdělil na dvě jedenáctky a já byl v té, která šla do druhého poločasu.
A co třetí duel proti Girondins Bordeaux, v němž jste se na hřišti potkal s coby protihráčem s českým reprezentantem Plašilem?
To už jsem začal na lavičce, ale docela mě potěšilo, že půl hodiny před koncem jsem zrovna já střídal právě Di Nataleho. Ale i ta půlhodina byla fuška, samé souboje, hlavně hlavičkové, s dvoumetrovými obránci. Ale snažil jsem se.
Pět minut před koncem jste střelou z pokutového kopu uzavřel skóre na vítězství 3:1. Jenže penalty většinou zahrávají ti nejzkušenější a nejlepší hráči mužstva, zatímco vy takový mazák nejste ani náhodou...
Když rozhodčí zapískal penaltu, stáli jsme kolem míče tři. Tak jsme se otočili směrem k lavičce, jaký pokyn dá trenér. No a on zakřičel mé jméno. Takže další povzbuzení.
Co tedy od podzimní sezony v Udine čekáte?
Teď je pro mě nejdůležitější, že se můžu od začátku připravovat s prvním mužstvem. Ale liga začíná až někdy na přelomu srpna a září, tak musím čekat, jak se trenér rozhodne, až bude zužovat kádr. Samozřejmě bych se chtěl v týmu udržet a sbírat ligové starty víc, než se mi to dařilo v minulé lize. Všechno se natrénovat nedá, chce to hrát a hrát. Jinak nemá cenu, abych tady byl. A takovým mým velkým přáním pro podzim je, abych se v lize objevil v základní sestavě. Toho bych si opravdu moc považoval.
Nemrzí vás, že nemůžete hrát na právě probíhajícím mistrovství Evropy devatenáctiletých v Rumunsku?
Je to tak napůl. Já na ten šampionát chtěl, protože bych se na něm mohl víc zviditelnit. Jenže trenér mě nepustil, chce mě mít v přípravě v klubu. Což mě samozřejmě potěšilo. Jinak klukům na mistrovství Evropy držím palce, jejich středeční vítězství nad Rumunskem jsem sledoval na teletextu.
