"Kdyby se nasadily odposlechy na všechny rozhodčí, funkcionáře a hráče, které by se týkaly ovlivňování zápasů v oblastních soutěžích za posledních třicet let, české basy by nestačily pojmout odsouzené," tvrdí spisovatel Lubas.
"Na krajské úrovni je mnohem menší kontrola než tam nahoře. A na krajských svazech mají velký vliv bývalí rozhodčí," dodává.
"Potřebovali byste bod? Dejte tisícovku a je váš," informuje v knize rozhodčí nižší soutěže nebohé fotbalisty.
Na jiné stránce se sudí ptá funkcionářů klubu, které svými verdikty poškodil. "Co se divíte, když jste mi nic nedali?"
Legrace? Jistě. Ale taková, při níž mrazí. Čtenář snadno dospěje k názoru, že za kulisami okresního či krajského fotbalu se skrývá spousta špíny.
"Uplácení v nižších soutěžích je zakořeněné a předává se z generace na generaci, že už to nikomu nepřijde jako nějaká špatná věc," říká autor knihy. "Miliony, které plynuly a plynou na úplatky, by přitom mohly sloužit rozvoji mládežnického fotbalu."
Břichohlavy, Tlamovice, Vlčí Důl, Horní Darmojedy, Kořenice. Libozvučné názvy vesnic, které však na fotbalové mapě nenajdete.
Autor jména klubů i aktérů záměrně změnil. "To, co píšu, se nedá dokázat. A taky nechci nikomu uškodit," vysvětluje Lubas.
Ve své knížce však vychází z vlastních zkušeností, jichž nabyl jako dlouholetý fotbalista. V okresních a krajských soutěžích v severních Čechách vystřídal všechny posty, nejvíc času však strávil v brance.
A přidává zážitek ze své kariéry.
"Chytím balon metr před brankovou čárou, a naschvál ho položím na zem přesně v tom místě, aby to každý viděl. Rozhodčí přiběhne, podívá se zblízka – a stejně zapíská roh pro soupeře..."
I méně pozorný čtenář narazí ve "Dvou sudech" na nebývalé množství sprostých slov. "Sám je v knížkách rád nemám, ale v přímých řečech aktérů se to prostě jinak napsat nedalo. Fotbal není hra džentlmenů, stačí si poslechnout, co na sebe hráči na trávníku řvou," tvrdí autor.
Tři čtvrtiny diváků na vesnických fotbalech podle něj za chvíli poznají, když je zápas prodaný. Přesto na fotbal dál chodí za zábavou.
Na kolik "úspěšně zvládnuté" utkání vlastně přijde?
Podle autora knížky na tři až pět tisíc, na konci sezony - kdy jde takzvaně do tuhého - se však taxa šplhá k deseti tisícům.
Řeč je o penězích pro mužstvo soupeře, rozhodčí však také musí dostat své... "A slyšel jsem, že když v divizi o něco jde, tak je klub ochoten vyplatit i padesát tisíc. A v krajském přeboru třeba třicet."
Autor knížky nevěří, že se na situaci v nižších fotbalových soutěžích někdy něco změní. "Stačí, když se nepoctivě chovají dva kluby ze soutěže. Tím se roztáčí spirála a ostatní se musí přidat. Vím o týmu, který uplácet přestal a od té doby se hodně propadl," tvrdí Lubas.
Proč se knížka o korupci v nižším fotbale jmenuje Za dva sudy piva? Asi tušíte. "Byl to zápas proti kamarádům ze sousední vesnice, který jsme potřebovali opravdu vyhrát. Abychom nemuseli dávat peníze, připravili jsme jim do sprch dva sudy s pivem. Byla to od nás slušnost. I když: asi bychom je tenkrát stejně porazili."
