„Pohárové zápasy jsou specifické tím, že soupeř z nižší soutěže předvede maximum a ligový tým tyto zápasy jako mistrovské skoro nebere,“ řekl olomoucký kouč Petr Uličný.
„Prohráli jsme zaslouženě. Na hřišti vůbec nebylo poznat, kdo je prvoligový a kdo třetiligový tým. Dokonce Uničov byl o poznání lepší.“ V základní sestavě Sigmy nenastoupili čtyři hráči z posledního ligového zápasu se Slavií.
Naopak příležitost dostali brankář Kjučukov a záložníci Glos se Sieglem, odchovancem uničovského klubu. Domácí fanoušky však rozjásal už v 11. minutě Volf, který zase s fotbalem začínal v Olomouci. Po autovém vhazování Zavadila, dalšího z pěti „Olomoučanů“ v uničovském dresu, otevřel skóre.
„Tento signál máme nacvičený. Šalamoun si chodí na přední tyč a já mám za úkol nabíhat před branku,“ prozradil Volf. Na derby se moc těšil.
„Předloni jsme se Sigmou prohráli 1:5, tak jsme měli velkou motivaci jí porážku oplatit.“ Uničov měl podle asistenta trenéra Zdeňka Strouhala za úkol zhustit obranu. Přes vysokého Hlouška pak měl vyrážet k brejkům.
A oba taktické úkoly domácí splnili. „Navíc bylo na naší straně více srdíčka a hráli jsme na hranici maxima, možná i trošku nad ní,“ řekl Strouhal, který zaskočil za hlavního kouče Vaďuru, který nechtěl nic říct.
Ve druhé půli měla Olomouc územní převahu, ale pouze po šestnáctku. Největší šanci si vypracoval střídající Martin Vyskočil, ale jeho střelu vykopl reflexivně brankář Vojáček.
Vyrovnání se hosté dočkali v 69. minutě, kdy Babničův roh usměrnil hlavou do sítě Ševela.
Když už diváci mysleli na penaltový rozstřel, pronikl do šestnáctky hostí Hrdlovič a po jeho akci dorazil míč za Kjučukova Šalamoun.
„Uničov byl důraznější, navíc mu nahrál i nerovný terén. Museli jsme totiž míče nakopávat a domácí měli v obraně vysoké hráče,“ řekl Patrik Siegl. „V Uničově jsem se narodil, mám tady i rodiče, ale už dlouho jsem odtud pryč, takže jsem derby nijak zvlášť neprožíval. Navíc mi porážkou pořádně zhořklo.“
