I tentokrát jej jako soupeře oslavovali. "Srdíčko mám pořád v Brně," přiznává bodrý kouč.
Do Brna se tedy vždycky těšíte?
No móc. Brno je zlatá loď, tady jsem prožil dvě nejlepší léta. Na Brno vzpomínám krásně, mám tu hodně kamarádů, švagrovou, dobré známé. Do Brna se vždycky těším.
Vzpomenete si ještě na doby, kdy na zápasy chodilo 20 000 diváků?
No sakra, vždyť to bývalo i víc! Vzpomínám i na to, jak jsme vždycky oslavovali všelijaké narozeniny. To bývaly krásný sedánky, v podstatě každý pondělí někdo něco slavil. Byla tady výborná parta, byla to krásná doba. Podmínky tehdy byly výborný, diváci úplně fantastičtí.
Zůstali vám pořád v hlavě?
Když si to pustím na videu, tak mám ještě husí kůži. Protože to opravdu bylo něco. Bohužel teďka když přijedu do Králova Pole, tak jako bych ani nebyl v Brně.
Vrátil byste se ještě do Brna?
Ale to už moc spekulujete. Protože každý ví, že mi končí smlouva. Já budu dál pracovat ve fotbale, ať už to bude v Karlových Varech, Košicích nebo někde jinde. Jestli přijde nějaká nabídka, tak ji zvážím a velice rád budu pokračovat.
Jako trenér jste v Brně už čtyři roky neprohrál. Fanoušci tu na vás rádi vzpomínají, ale vy jim tedy moc radosti neděláte...
(smích) No tak ale na to Královo Pole zas tolik lidí nechodí. To máte bohužel pravdu. Když jsme u toho Brna, tak ještě vzpomínám na to, jak jsem třikrát křtil desku Kamelotům. To je pro mě taky velká čest. Na Brno mám fakt dobrý vzpomínky.