A zvlášť na Marečkovi bylo vidět, jak moc se na své hráče těší. Oči mu jiskřily. Kolem deváté ráno se teplická šatna zaplnila. Ve vstupní hale Stínadel ještě svítil vánoční stromeček, když se fotbalisté scházeli.
"Titul? Při pohledu na tabulku by bylo špatné říkat, že se nás to netýká," povídal Pavel Verbíř, teplická ikona. "Můžeme o něm snít."
Klubová generalita si tým před tréninkem svolala do tiskové místnosti.
Hráči se v teplákách a modrých tričkách usadili na židle, pak si před ně stoupli předseda představenstva Štěpán Popovič, ředitel František Hrdlička a kouč Mareček.
"Že začíná příprava, jsem zjistil podle toho, že už zase není před stadionem kde zaparkovat," pobavil posluchače úvodní větou Popovič, muž číslo 1 teplického fotbalu.
Mužstvu popřál do nového roku hodně štěstí. "Budete ho potřebovat," pokračoval. "Druhé místo po podzimu je fantastické, odpracované," poděkoval.
I o titulu se Popovič zmínil. Jako úkol ho ovšem neuložil. "Popereme se. Odveďte co nejlepší práci a dostaňte se do pohárů," požádal hráče. "Být v Evropě, to je smysl našeho snažení," vysvětloval později.
Když dostal slovo trenér Mareček, na tváři vykouzlil široký úsměv. "Čaute a jdem na to! Ať nám to v sezoně frčí," vzkázal hráčům stručně.
"Teď dofasujte všechny rekvizity a za deset minut se sejdeme ve špinavé šatně," vydal první rozkaz.
Šéf Popovič si ještě potřásl rukou s posilami - Kroupou z Brna, Štohanzlem z Jihlavy a bosenským útočníkem Džekem z Ústí. "Vítejte na palubě," řekl jim.
V deset už podzimní vicemistři stáli na hřišti, začínal trénink. Když na poslední chvíli dobíhal brankář Poštulka, rozjařený Mareček před ním zvedal ruce nahoru a dolů a halekal: "Uááá, uááá, uááá."
Jako poslední se k teplické partě přidal útočník Mašek. I toho si Mareček dobíral skandováním: "Rüstü, Rüstü." Jménem tureckého fotbalisty narážel na Maškův odchod do Malatyasporu, který se zpečetil po jedné hodině odpoledne.
Došlo i na Marečkův rituál, jímž začíná zimní a letní přípravu. Při rozcvičce se hráči rozestavili do kruhu a trenér jednoho po druhém obešel, s každým prohodil pár slov.
Po obědě už výprava Teplic seděla v autobuse, který ji vyvezl na kondiční soustředění do nedalekého německého Altenbergu.
"Slova o titulu jsou jen slova.My se musíme nachystat, aby opravdové byly naše činy," pravil trenér.
