Jaký byl pro vás nejsilnější moment podzimu?
Zrovna včera jsem o tom uvažoval. Měl jsem na to dost času - trhali mi zub moudrosti, a tak jsem dva dny nemluvil a přemýšlel. Prvním silným momentem bylo ligové utkání s Boleslaví - byla to pro mě ligová premiéra po ne úplně vydařené letní přípravě, kdy jsme tým dávali pracně dohromady. Šlo o odrazový můstek ke všem dalším věcem, které se na podzim staly.
A druhý silný moment?
To byl zápas na Hajduku Split o postup do základní skupiny Evropské ligy. Šlo o hodně, v hledišti bylo pětatřicet tisíc lidí, byla tam nepřátelská atmosféra a my jsme neměli vůbec žádné zkušenosti s Evropou. Byl to krásný zážitek, takový zápas už možná nikdy nezažijeme. No a třetím silným okamžikem bylo poslední utkání ve skupině doma s Marseille. I když jsme ho výsledkově nezvládli a nepostoupili jsme, podařilo se splnit cíl, se kterým jsem sem v létě přicházel: vyprodat stadion U Nisy. Atmosféra před zápasem, během něj i po něm byla úžasná. Cítil jsem hrdost všech lidí na to, co jsme dokázali. Užili jsme si hezký večer, i když to nakonec nedopadlo tak, jak jsme si přáli.
Je ve vás ještě velká trpkost z toho, že jste přišli o postup do jara v Evropské lize?
Samozřejmě mě to pořád mrzí - a nejvíc to, že jsme si to nechali protéct mezi prsty. Doufal jsem, že zápas s Marseille bude dlouho na vážkách a v závěru třeba budeme mít štěstí a rozhodneme ve svůj prospěch. Ale ukázalo se, že je obrovský rozdíl hrát s Marseille na remízu nebo na vítězství. My jsme v posledním zápase museli vyhrát a to je proti tak ohromně silnému soupeři hrozně těžké.
Liberec je v lize čtvrtý, jde dál i v poháru a v Evropské lize trápil bohaté týmy. Je vůbec něco, co se vám na podzim nepovedlo?
Nevydařily se nám některé zápasy venku, hlavně na Moravě. Utkání přišla v nevhodný moment, kdy jsme měli hodně zraněných nebo byli po náročných cestách. Každopádně jsme v nich nepředváděli dobré výkony. V českém poháru jsme měli obrovské štěstí, dvakrát jsme šli dál na penalty. Musíme se zlepšit, opakování podobných výkonů by se nám na jaře mohlo vymstít.
V létě jste do Liberce přicházel jako neznámá tvář. A přivedl jste si s sebou neznámé hráče - Bartošáka, Hovorku nebo Folprechta. Čekal jste, že se v lize tak prosadí - a Bartošák dokonce až do reprezentace?
Asi to bude znít moc sebevědomě, ale já byl o jejich kvalitách přesvědčený. Pracoval jsem s nimi dva roky na Žižkově a hráli jsme i pohárové zápasy proti ligovým týmům. Je ale fakt, že jsem šel s kůží na trh, když jsem o nich v létě mluvil v superlativech.
Musel jste vedení Liberce hodně přesvědčovat, že jsou ti praví?
Debaty byly dlouhé a ne úplně jednoduché. Třeba takový Bartošák už byl jednou a půl nohou ve Slavii, i o ostatní hráče byl zájem. Ale díky osobním kontaktům nás z realizačního týmu i práci sportovního ředitele Honzy Nezmara, který měsíc nespal, nakonec skončili v Liberci.
Všiml jsem si, že po vašem příchodu naopak příliš nehráli hráči původem z Afriky, kteří v minulých letech tvořili důležitou součást týmu. Proč?
Důvody byly dva. První je, že byli až neskutečně náchylní na zranění. Třeba takový Soungole měl za čtyři měsíce snad pět zranění či onemocnění. Na konci sezony nám kvůli zdravotním potížím na měsíc vypadli ze sestavy Soungole, Luckassen i Sackey. A za druhé: hráč musí udělat něco pro to, aby v týmu byl, což u některých neplatilo. Nároky na hráče jsou v Liberci velké a oni to nedokázali úplně naplnit, radši z toho utečou. Když se přizpůsobí čeští reprezentanti, musí se přizpůsobit i zahraniční hráči. Například u Delarge ale postupem času nastal obrat o 180 stupňů v přístupu k fotbalu.
Takže Delarge, který ani nebyl na soupisce pro Evropskou ligu, na jaře hrát může?
Počítáme s každým hráčem, který bude mít srdce pro Liberec a bude se rvát na hřišti. Tohle se u něj hodně zlepšilo. Pokud bude lepší než hráči na jeho postu, tak samozřejmě hrát bude.
O liberecké hráče je velký zájem. Sparta chce Šurala, Pavelku láká zahraničí – a to jsou jen dva příklady. Nerozpadne se vám v zimě tým pod rukama?
Pevně doufám, že ne. V tuhle chvíli je uzavřená jediná věc: brankář Venca Hladký se definitivně stal hráčem Liberce. Na podzim podával dobré výkony, navíc je to skvělý kluk a má před sebou velkou kariéru. Ale máte pravdu, že o některé naše hráče je velký zájem. Pepovi Šuralovi končí v létě smlouva a všichni víme, jak pro nás byl důležitý nejen výkonnostně, ale i bodově. Když si promítnu naši cestu podzimem, tak byl u všech důležitých momentů. Pokud o něj přijdeme, bude to hodně bolet.
Zatím to spíš vypadá, že o něj přijdete...
Jsou Vánoce a všichni píší Ježíškovi, takže já jsem mu taky napsal, že bych si přál, aby tady Pepa Šural ještě půl roku zůstal. Třeba mi to splní. Na devadesát procent je na odchodu, ale naděje umírá poslední. Myslím, že pořád má Slovanu co dát. Pro něj je teď v kariéře nejdůležitější letní Euro. Musí se rozhodnout tak, aby na jaře co nejvíc hrál a na Euro jel co nejlíp připravený. Takže kdoví: třeba ho na jaře ještě uvidíme v dresu Liberce.
Šural je ovšem jen jedno jméno. O jaké další hráče se obáváte?
Já se bojím o každého. Dohromady jsme si vytvořili dobrý vztah a každý zásah do kabiny je citelný. I hráči typu Kerbra, kteří třeba tolik nehráli, vytvářeli v týmu perfektní klima. Byli jsme jako zavřená ruka, ne otevřená pěst, a to je zásluha všech hráčů. Jde o to mužstvo zkvalitnit, ale úplně ho přitom nerozbít.
Mluvil jste o tom, že zůstane brankář Hladký. A co jednička Koubek?
Byl bych rád, aby zůstali oba. Brankářský úsek pro nás byl na podzim nesmírně důležitý. Na jaře nás čekají boje v lize i domácím poháru a potřebujeme zase oporu v brance. Koubek je u nás na ročním hostování a zatím máme signály, že by měl setrvat.
Éterem létají různá jména potenciálních posil pro Slovan. Třeba Ondřej Karafiát, kterého jste vedl už na Žižkově.
Na každý post máme vytipováno víc hráčů pro případ, že by od nás někdo odešel. Snažíme se jít libereckou cestou: hráče lacino koupit, zviditelnit a pak pustit někam do světa. Ondra Karafiát na Žižkově vytvořil s Hovorkou dobrou stoperskou dvojici a mohl by obohatit Liberec o dobrou rozehrávku. Navíc je to univerzální hráč, který může nastoupit na pěti postech. Kádr je tady dobrý herně i morálně a rozhodně nepůjdeme cestou masivního doplnění. Ale byl bych nerad, aby se nám stalo to, co na podzim, kdy někteří hráči museli z nutnosti nastupovat na nezvyklých postech.
Nabídky sviští kolem hráčů, ale co vy? Vy jste žádnou nedostal?
Jedna věc proběhla. Já jsem ale v Liberci krátce a všichni vidí, že jsem tady spokojený. Potřebuju Liberci splatit důvěru, kterou mi v létě dal. Fotbal dělám pro lidi a z těch v Liberci cítím obrovský zájem o fotbal. Ani kdyby přišel Dortmund, neuvažoval bych o odchodu.
Opravdu?
Ano. Ani na mikrosekundu mě nenapadlo, že bych šel jinam, takže je to zbytečné řešit. Jsem tady maximálně spokojený po sportovní i soukromé stránce a absolutně mě to naplňuje.
Mnozí hráči teď leží někde u moře a relaxují po podzimu. Jak nabíráte síly vy?
Oni leží u vody, já zas ležel na zubařském křesle. To je trest za to, že jsme nepostoupili v Evropské lize... Chystáme zimní přípravu, máme hodně lítání ohledně kádru, který potřebujeme složit na jaro. Do konce týdne vše podřizuju práci, pak mám týden na to, abych sehnal nějaké dárky, na což doteď nebyl čas. A pak si chci deset dní odpočinout od fotbalu a přijít na jiné myšlenky, abychom se 4. ledna vrhli s maximálním nasazením do jara, protože nás nečeká nic jednoduchého.
