Ale kluci se na hřišti nějak domluví, bojují přece za hrdou Anglii! Všichni myslí na jediné: na britskou královnu.
Anglická asociace by se měla zasadit o to, aby mohla své národní mužstvo sestavit z hráčů Premier League bez omezení. Podobně jako Itálie nebo Španělsko. To bude anglický nároďák! Ten by Chorvaty vyprovodil z Wembley s pětigólovým nářezem a vyhnul by se národní tragédii. Ať si pak hoši povídají ve vlastní ložnici jazykem, který se jim líbí.
Dost ironie. Krok Evropské unie k tomu, aby se mohla FIFA vrátit k omezení počtu cizinců v jednotlivých klubech, je rozumný a počet šesti domorodců a pěti legionářů na hřišti, jak navrhuje předseda FIFA Sepp Blatter, optimální.
Dokud budou existovat státní útvary, probíhat národní soutěže, budou se sčítat body kvůli koeficientům národních svazů pro evropské poháry, dokud tu budou národní mužstva, měl by i v klubech převládat národní charakter.
A čert vem Mt. Everesty peněz! Stačila by i menší hora milionů. Když omezení existovala, sponzoři do pokladny také přispívali. Ani český fotbal nakonec nemusí prodělat.
Pánbůh třeba nebude snášet na jednu velkou hromadu, ale na víc menších. Českému klubu se může i vyplatit, když neprodá – často pod cenou – každého, kdo se trefí do míče, protože evropský trh bude kvalitními cizinci přesycen.
Třeba to ocení jeho sponzor a nějaký milion přidá za to, že se bude moci dívat na český ligový fotbal, nikoli antifotbal. O spokojenosti českého diváka nemluvě.
