"Byli jsme o tom předem informováni a lékaři mají několik druhů, doufám, efektivních repelentů," hlásil vedoucí národního mužstva Jaroslav Dudl.
Preventivní postřik neminul nikoho, dokonce ani trenéry. "Co jsme na Petru Radovi ušetřili, teď vypotřebujeme," žertoval lékař, když po drobném asistentovi trenéra sprejoval vytáhlého kouče brankářů Jana Stejskala.
Nejvíce práce měl s vůbec posledním mužem, který mu přišel pod ruce. Tomáš Rosický si nechtěl nechat nanést si repelent na obličej a nedal si ani poradit. "Já ti to nastříkám na ruce a ty si s nimi otři tváře," přikazoval Krejčí marně. Kapitán odmítal, bál se, že si látku zanese do očí.
Scénku, která se odehrávala uprostřed hejna komárů, ukončil doktor rázným zákrokem. Jednou rukou objal drobného fotbalistu kolem ramen, přimáčkl ho k sobě s otcovskou péčí mu repelent namazal na tváře sám.
"Já se komárů neobávám. Jsou tu horší věci, které mě mohou strašit, a to kvalitní slovenští útočníci," poznamenal kouč Karel Brückner.
Trénink začínal v osmnáct hodin, kdy bylo sluníčko ještě relativně vysoko. Bodavý hmyz ještě nebyl tak dotěrný, zato sluneční žár ještě pálil. Na rozcvičku se tedy celý tým schoval na úzký pruh, který už zasáhl stín jedné z tribun.
Trenér Brückner se na stinné straně usadil v malé budce za půlicí čarou a dlouho jen sledoval práci svých asistentů.
Nad stadionem se nesl silný hlas Petra Rady, který glosoval dění na hřišti a motivoval hráče. "Jankul, to bylo dobrý!" křikl a za chvíli někoho vybízel: "Jdeme, jdeme!" Podobný ruch býval v minulosti na trénincích vzácností, Radův předchůdce Miroslav Beránek tak temperamentní nebyl.
Dalšímu nácviku už velel Brückner; hráči rychlou kombinací na jeden vyráželi do útoku. Akce zakládali už obránci, záložníci se prolínali s útokem a míč rychle směřoval kupředu.
Kouč občas hru přerušil, aby upozornil na chyby. "Už jste to pochopili, tak to teď ukažte," zavelel po jedné z porad.
Při kombinační hře hráči rychle poznali, že kvalita hřiště není dobrá. Tráva je suchá, nerovná a v místech, kde se ze země vysouvají trysky pro zavlažování, jsou dokonce nebezpečně hluboké výmoly.
Stadion na Tehelném poli totiž dožívá. Příští rok bude zbourán a nahrazen novou arénou, takže se už do staré trávy nechce nikomu investovat. Dodnes tak hřiště nese následky loňských blátivých zápasů Artmedie v Lize mistrů.
Seznamovací trénink pokračoval hrou na dvě branky. V kádru chyběl záložník Karel Piták, který má zvýšenou teplotu, a tak se hrálo jen deset na deset.
V týmu, který připomínal očekávanou základní sestavu, hrál překvapivě na levém kraji zálohy Polák a zprava začal Plašil. Hráči v poli tak začali ve složení Ujfaluši, Rozehnal, Jankulovski - Plašil, Rosický, Galásek, Polák - Kulič, Koller. Při změně stran Plašila vystřídal Sionko a Kuliče Štajner.
Náhradníci vyhráli 2:0. Pod břevnem skončila tečovaná střela Sionka a do stejného místa se z otočky trefil i Lafata.
Sionko byl poštípaný, Rosický si přidával
Jak sluníčko mizelo za okolními domy a prodlužoval se stín, přibývalo komárů. Po necelé hodině se tak hráči pomalu začali trousit ze hřiště.
Sionko se cestou škrábal na ruce a stěžoval si, že přes vydatnou prevenci schytal několik bodanců. "Jsem se nastříkal, a stejně mě pobodali," zlobil se.
Nejdéle ze všech na trávníku vydržel Tomáš Rosický. Dlouho vyklusával, posiloval, a pak si lehl k dlouhému strečinku. Chce být perfektně připraven, uvědomuje si, že na jeho výkonu bude ve středu hodně záležet.
"Vím, že se na mě bude hodně spoléhat," řekl na odpolední tiskové konferenci, když byl dotázán, zda dostojí své přezdívce Malý Mozart a předvede slovenskému publiku koncert. "Není důležité, jestli budu koncertovat. Když bude potřeba, tak budu třeba jezdit po zadku. Nemám s tím problém, jsem připraven přizpůsobit se," slíbil odhodlaně.
 Trenér Karel Brückner při tréninku v Bratislavě, na kterém se čeští fotbaloví reprezentanti připravovali na kvalifikační utkání o postup na mistrovství Evropy proti Slovensku. |
