Trnavské vzestupy a pády. Loni bitva o titul až do posledního kola, letos strach o záchranu. Takhle strmý sešup stál místo českého trenéra Pavla Hoftycha, ústeckého rodáka.
O Vánocích na skok zastavil v Neštěmicích, kde s fotbalem začínal a pořád tu má kamarády a rodiče.
Jak se stane, že jeden rok klub hraje o titul a druhý je poslední?
Minulá sezona byla perfektní, všechno vyšlo. Nevyhodnotili jsme ji asi optimálně, nedošlo nám, že jsme překročili veškeré limity mužstva. Nechtěli jsme dělat velké zásahy, jen tak dva tři a čekat na doléčení Kaščáka a Koubského. Věřili jsme, že navážeme na předešlý úspěch, ale asi se projevil rozdíl mezi mentalitou Čechů a Slováků. Na některých bylo vidět uspokojení. A my to nezachytili včas.
A byl z toho katastrofální vstup do sezony.
Se Steauou jsme do poslední chvíle bojovali o Evropskou ligu, ale domácí start, to byla bída. Měli jsme abnormální počet zranění. Během 4 dnů jsme přišli o brankářskou jedničku Filipka a v bezvýznamném přáteláku, který jsme vyhráli 13:1, i o dvojku Rašku. Klátila nás zranění. Aspoň že jsme postoupili do semifinále poháru a v lize porazili Slovan, což se tu počítá. Ale i tak se sezona hrubě nepovedla.
A vás to stálo místo trenéra.
S majitelem klubu jsme komunikovali často, dvakrát jsem mu nabízel hlavu, on to nechtěl udělat. Ani po debaklu s Trenčínem, ale já mu říkal, že už prostě musím odejít, že se musí něco stát, přidat páru pod hrncem. Aby i lidi viděli, že se tady něco změnilo. Tak mou rezignaci nakonec přijal.
Pavel Hoftych ještě jako trenér Trnavy na podzim 2011, chválí při střídání Kora Koneho, jenž zařídil výhru 2:0 nad Slovanem Bratislava dvěma góly.
Ale z klubu jste neodešel. Proč?
Šéf chtěl, abychom dál spolupracovali. Na čem budu chtít. Přijal jsem roli manažera, baví mě to. Majitel mi vyjádřil podporu opakovaně, během února se tu má začít stavět stadion. Na česko-slovenské poměry možná nejmodernější v našich dvou zemích. Má na něj být navázané bysnys centrum, i na tom bych chtěl spolupracovat.
Trenéřina vám nechybí?
12 let v kuse trénuju, trochu odpočinku vítám. Navíc Trnava je velmi těžké prostředí pro kouče i hráče. Já se vždy cpal do trenéřiny i manažeřiny, říkal jsem si, že teď dám manažeřinu pryč. A nakonec dávám na čas pryč trenéřinu. Odmítl i nějaké možnosti trénovat.
Proslýchalo se, že jste měl námluvy s Teplicemi, když nedávno hledaly kouče.
Řekl bych to jinak. S panem Hrdličkou (šéfem Teplic) jsme už od dob zesnulého kouče Marečka v kontaktu, respektujeme se. Nebyly to úplně konkrétní námluvy, ale řekli jsme si, že třeba jednou bychom mohli spolupracovat. Teplice jsou z ligových týmů přece jen nejblíž mému rodišti, bavili jsme se o tom, ale spíš ještě před mým odchodem do Trnavy.
Mimochodem, Teplice jsou na tom podobně jako Trnava. Také je čeká spíš boj o záchranu než o pohárové příčky.
Samozřejmě dolů nepatří, ale já už vím, jak je snadné spadnout po úspěšné sezoně. Po příchodu trenéra Ščasného se z toho Teplice hrabou, navíc v tom nejsou daleko samy. O záchranu bude bojovat tak osm týmů a je tam víc překvapení, třeba Slavia.
Stíháte sledovat i "vaše" Ústí v druhé lize?
Je obdivuhodné, že se Ústí v těch skromných podmínkách vůbec tak dlouho drželo ve špičce. Skvělá práce trenéra Habance, ale i všech hráčů a vedení. Vím, že to nemají jednoduché, že cítili křivdu, když je nepustili do ligy. Ale tady bych se zastal spíš svazu. Už jednou Ústí na jiném stadionu hrát ligu mohlo a nic se od té doby nepohnulo. Přitom u plavecké haly by se vyjímal. Úplně ho tam vidím. Že pořád není, je velká chyba politiků, kteří preferují spíš hokej. Přitom tady mohli mít u baráku Spartu i Slavii a bylo by to asi i levnější. Je mi líto fotbalistů i diváků.
Pavel Hoftych ještě jako trenér klubu Bohemians 1905
Zpátky k vaší práci v Trnavě. Vyhlédl jste si nějaké Čechy jako zimní posily?
Je to tady složité. Diváci jsou tu velmi kritičtí, nedávají moc času na adaptaci. Příklad Koubský - odehrál vynikající půlrok, všichni ho plácali po zádech. Pak se zranil a najednou se ti samí ptali, na co je tady Koubský? Spíš chci teď trenérovi Zelenskému pomoct vytipovat posty, na kterých nám chybí větší kvalita. On si pak sám řekne, jestli ty hráče chce, nebo ne.
A do budoucna se tedy už budete věnovat spíš práci v managementu než trénování?
Spíš čekám, co bude. Šéf Trnavy mi dal veřejně najevo několikrát podporu, moje práce prakticky nemá hranice. A jestli to bude měsíc, půl roku, nebo 6 let, neřeším. Nemám ani smlouvu. Když budu chtít jít za jinou štací, můžu hned. Stejně tak on může ukončit spolupráci se mnou. Nemám teď potřebu trénovat, cítím, že si musím od každodenního kontaktu s hráči odpočinout. Ale s trénováním nekončím, chci zmapovat slovenský trh, třeba se rozhlédnout i v Česku, učit se anglicky a německy, protože moje práce je jednat i s cizinci. Rád bych se podíval na stáž do Dortmundu, přes Míšu Nehodu do Juventusu, abych viděl, jak to dělají velkokluby. Kam mě to hodí, tam mě to hodí.
