Trenér fotbalistů Slovácka Mazura: Bez Švancary nám chybělo štěstí

Trenér fotbalistů Slovácka Josef Mazura odmítá spasitelský význam útočníka Petra Švancary. A to přesto, že tým bez něj získal v pěti ligových zápasech jediný bod a po třetině ročníku mu patří až 14. příčka. "Ale musím přiznat, že Peťa je skvělý v kabině i skvělý na hřišti, kde nám hodně chyběl," poznamenal kouč ligového nováčka.

Josef Mazura - Nový trenér zlínských fotbalistů Josef Mazura. | foto: Profimedia.cz

Obával jste se, že bez něj získáte z pěti ligových zápasů jediný bod?
Vůbec ne. Věřil jsem, že to období zvládneme úplně jinak, daleko líp. Ale je potřeba říct, že to není jen kvůli ztrátě Petra. Zranili se nám Perůtka, Gonda, Fujerik, Filipko, Kubáň. A zápasy jsme pak bohužel hráli tak, jak jsme hráli.

V té době jste v lize nevstřelili ani gól. Jsou zbylí útočníci o tolik horší?
Určitě ne. Nějaké šance jsme si přece vypracovali. Často nám chyběla jen troška štěstí.

Takže je možné, že byste podobně dopadli i se Švancarou?
Dá se to tak říct. Ale samozřejmě je jasné, jak důležitý pro nás Švancy je. Nejen, že je nebezpečný pro bránu soupeře, ale taky podrží balon, dá rozehrávku, s hráči vepředu si rozumí. Útočné fázi dá myšlenku a takový hráč je cenný. Jeho hra ovlivňuje celý tým. Úvod ligy nám vyšel a je jen škoda, že jsme pak z tempa vypadli.

Jak nesl pauzu samotný Švancara?
Myslím, že špatně. Především vypadl ze zápasového rytmu. Trénování je jen takovou náhražkou. Uvidíme, jak se teď se vším popere. Ale samozřejmě i během trestu bylo stále vidět, jak žil pro mančaft. Takový on už je. Byl s námi na Slavii, přijel do Liberce i na pohár do Třebíče.

Až za týden proti Bohemians 1905 lidé poprvé poznají spolupráci Švancary s Lukášem Zelenkou, novým mozkem zálohy. Je na co se těšit?
Tréninků ještě přece jen tolik nebylo, ale Lukáš je každopádně hodně ofenzivně založeným hráčem, což je pro fotbal jedině dobře. Věřím, že technické věci, které v sobě má, u nás prodá.

Oba jsou známí jako neřízené střely. Kroutíte i vy hlavou nad tím, co tropí v kabině?
Švancyho už znám dlouho, to je tradiční srandista, Zelího teprve poznávám. Když má mančaft body, je sranda na místě.

A když se nedaří?
No, člověk by neměl být nějaký skeptik, měl by se pořád dívat dopředu. A Peťa je obrovský optimista, což je vidět i teď v kabině. Za to jsem rád.

Na podzimní "rány osudu" už je Slovácko zvyklé

Dramatická událost, která výrazně promluví do výsledků, už se stala pro fotbalové Slovácko tradicí. Má-li klub zažít sezonu bez sestupu, musí si nejprve protrpět podzimní "ránu osudu". V Hradišti věří, že stejné to bude i letos. Co všechno za posledních šest let zažili?

Kočování po okolí. Historicky nejnižší návštěva 256 lidí byla na ligovém zápase tehdejšího Synotu proti Plzni ve vyhnanství v Brně. Na podzim 2003 se totiž dostavoval nový stadion v Uherském Hradišti a pět domácích zápasů celek odehrál v Brně a Drnovicích. Tým, který chtěl útočit na poháry, v nich získal jen 8 bodů.

Bodový odpočet. Před začátkem další sezony stáli hráči před nelehkým úkolem - poradit si s mankem 12 bodů, které klubu odečetl svaz za účast v korupční aféře. Na nulu se tým dostal až v osmém kole.

Infekce příušnic. Odložené zápasy v lize i v poháru, zrušené tréninky. Celkem tři hráče - záložníky Petrželu, Polácha a útočníka Ordoše - zasáhly v srpnu roku 2005 příušnice. Opory pak týmu chyběly několik týdnů, špílmachr Polách dokonce během dvou měsíců čelil ještě zápalu mozkových blan a spále.

Kanonýrův distanc. Útočník Petr Švancara, s pěti góly nejlepší střelec ligy, musel nyní vynechat pět ligových zápasů za údajný faul loktem a tým bez něj získal jediný bod. Dokáže si s tou ztrátou Slovácko poradit stejně jako v minulých případech?