Dál ho však pohoda rozhodně nečeká, národní mužstvo připravuje na nejtěžšího soupeře. V úterý se mladí Češi utkají o postup do semifinále mistrovství Evropy s Německem.
Musí vymyslet strategii i náhradu za zraněného Kadlece, klíčového hráče týmu. „Jde o to se rozhodnout správně,“ říká Dovalil.
Zatím mu vyšlo jiné rozhodnutí, na hrot postavil Jana Klimenta, který dosud za jedenadvacítku nenastoupil. V prohraném utkání proti Dánsku patřil k nejlepším, Srbům dal tři góly. „Jsem rád, že jsme měli šťastnou ruku.“
Co ztráta Kadlece pro vás znamená?
Kadlec nám v první půlhodině proti Srbům hodně pomohl, splnil všechno, co jsme od něj očekávali. Kdyby mohl hrát i proti Německu, bylo by to lepší. I proto, že jeho mateřským klubem je Frankfurt, kde se moc neprosadil a měl by větší motivaci se ukázat.
Po zranění Kadlece jste na hřiště poslal Trávníka. Zastoupí ho i proti Německu?
Trávník je trochu jiný hráč, musíme to promyslet. Musíme postavit to nejlepší, ale pak je otázka, abychom pak měli ještě patrony. Moc možností nemáme.
Překvapilo vás, jak Němci snadno porazili Dánsko?
Spíš mě překvapilo, že se Dánům moc nedařilo, že udělali spoustu změn v sestavě, to jsem nečekal. Jakmile padl druhý gól, tak Němci utkání kontrolovali.
Pokud Srbové porazí Dány, stačí vám proti Němcům remíza. Lze tak přemýšlet?
Nejde spekulovat. Musíme podat co nejlepší výkon a uvidíme, jestli to bude stačit. Kdybychom zahráli jako proti Srbům, asi by se nikdo nezlobil, ať už by výsledek byl jakýkoli. Získat celkem čtyři body a nepostoupit, bylo by to hodně kruté. Věřím, že kluci budou hrát dobře a nerad bych, abychom si pak řekli, že se nám nepovedl jeden poločas, který všechno zhatil.
Pokud byste s Dánskem udrželi remízu, byli byste téměř jistě v semifinále už nyní. Mrzí gól pár minut před koncem pořád?
Je to historie, tu nezměníme. Spíš je smutné, že jsme na remízu měli. Škoda hloupé chyby po standardce. Mít čtyři body... Jsem rád, že hráči turnaj zachránili v dalším zápase.
Má vaše mužstvo sílu, aby Němce porazilo?
S takovým soupeřem potřebujete hrát na hranici možností. Nikdy jsme Němce pravidelně neporáželi, ale jednou za čas je porazit můžeme.
Jako před šesti lety v kvalifikaci?
Třeba, bylo to po velmi dobrém výkonu. Co já jsem se utkal s jejich trenérem Hrubeschem, který je u těch mládežnických reprezentací taky dlouho, tak jsem ho nikdy neporazil. Pár remíz, nějaké porážky v prodloužení.
Bavil jste se s ním o tom?
Jo, bavili jsme se o tom spolu. Ne že by se ze mně dělal legraci... Ale teď viděl, jak se nám povedl zápas se Srbskem. Nechci říct, že je to vyděsilo, je jen tak nic nevyděsí. Ale on sám před mistrovstvím říkal, že proti nám se bude hrát jinak, když jsme doma.
Češi, nebo Němci? Vypadne pořadatel, nebo největší favorit. Vnímáte to tak?
Představit si dovedu všechno. Němci se netajili tím, že jsou favoritem. Ale sebevědomí přijeli všichni, Dánové, Srbové. Ale je pravda, že Němci mají nejsilnější mužstvo. Na každém turnaji působí, že ze začátku mají ten jejich motor lehce zadrhnutý, ale pak se rozjedou a končí to zlatem.
Dokážete využít euforie fanoušků?
Fanoušků si velmi vážíme. Co jsem zaslechl, tak odcházeli spokojení, proto se fotbal hraje. Pak jsou tu ještě výsledky a kýžený postup.
Vracíte se do Edenu, kde jste první zápas prohráli, zatímco na Letné jste jasně zvítězili. Na Spartě se národním mužstvům celkově daří víc.
Já nad tím nepřemýšlím, trávník je zelený, hraje se na dvě brány. Všechno okolo jsou spíš subjektivní pocity. Na jaře jsme v přípravě na Letné prohráli s Anglií a v Edenu porazili Portugalce. Spíš jde o to, aby se hráči dobře připravili. Když budeme hrát dobře, lidi nás poženou i v Edenu.
Ale hráči to podvědomě cítí, že se na Letné hraje líp, ne?
Nemůžeme si po zápase říct, že jsme hráli špatně, protože to bylo v Edenu. Věřím, že hráči k tomu tak i přistoupí a připraví se. Je to jen pověra, i když je pravda, že na Spartě se zápas se Srbskem povedlo ve všech směrech.
Vy jste pověrčivý?
Jo asi tím, že jsem shodil oblek a na druhý zápas si vzal tepláky. Škoda že jsem to neudělal už na první zápas. Všichni chtěli jet v obleku, tak jsem nechtěl být jediný v teplácích.
