V Doněcku trénuje desátým rokem, za tu dobu získal sedm ukrajinských titulů, triumfoval v Poháru UEFA (2009). Pravidelně s týmem hraje Ligu mistrů, z níž postupuje do vyřazovací fáze evropských pohárů.
Na podzim však tým skončil ve skupině Ligy mistrů až třetí za Manchesterem United a Leverkusem, čili dopadl stejně jako Plzeň. Los pak oba kluby v Evropské lize svedl dohromady.
"Pro mě je Plzeň velmi dobrým týmem, má výsledky i velké zkušenosti. Pamatuju si, jak jsme se potkali před třemi lety během přípravy na turnaji Copa del Sol a tam jsme poznali, jak kvalitní mužstvo to je," zavzpomínal Lucescu na vítězství Šachtaru 2:1 z ledna 2011.
Tenkrát byla Plzeň zjevem na české scéně, po podzimu vedla ligu, první příčku pak během jara uhájila a poprvé v historii získala titul. Od té chvíle se mistrem stala ještě jednou, dvakrát postoupila do Ligy mistrů.
"Plzeň je jedním z velmi kvalitních týmů ze střední Evropy. Disponují skvělou organizací a disciplínou ve hře. Vím, že se jedná o ofenzivní tým, který střílí hodně branek," všiml si Lucescu.
Samozřejmě zaregistroval, že se v klubu během loňského prosince vyměnil trenér. Strůjce úspěchů Pavla Vrbu, jenž odešel k reprezentaci, nahradil Dušan Uhrin mladší.
"Ta změna na kvalitě mužstva nic neubírá," zdůraznil Lucescu pro plzeňský web. Uhrina zná z jeho rumunského angažmá v Temešváru a Kluži. "Setkal jsem se s ním, působil na mě velice seriózně, je velký profesionál. Pochází z fotbalové rodiny a to mu určitě pomáhá být skvělým trenérem."
"Pro každého nového trenéra je vždycky obtížné přijít k mužstvu v průběhu sezony. Viktoria předváděla na evropské i domácí scéně skvělé výkony a Dušan Uhrin je natolik inteligentní člověk, aby v podobném trendu pokračoval. Příští rok tu může být trochu jiná Plzeň s odlišnou filozofií a strategií, ale na jaře se bude nový trenér zřejmě snažit navázat na práci svého předchůdce," přemítal Lucescu.
Vedle Uhrina zná i Pavla Horvátha, s kterým se potkal na podzim 2001 při společném působení v Galatasaray. Plzeňský kapitán však na působení v Turecku rád nevzpomíná, protože zápasy sledoval spíš z tribuny, než se jich účastnil na hřišti.
"Trénoval jsem ho jen krátce. Turecký fotbal mu úplně nesedl," podotkl Lucescu. "Ale je to skvělý fotbalista s mimořádnými schopnostmi. Je to velká osobnost a mně se jeho hra velmi líbí. V osmatřiceti hrát na téhle úrovni a být jedním z nejdůležitějších hráčů týmu je obdivuhodné. Musíme si na něj dát pozor, protože pokud mu dáme prostor a čas, dokáže být velmi nebezpečný především díky skvělým přihrávkám. Dokáže přesně najít své spoluhráče dlouhými pasy za obranu," uzavřel Lucescu.