„Zatím ale hrál proti výkonnostně slabším soupeřům. Jestli bude dávat góly i ve třetí lize, to se uvidí,“ nechtěl propadat předčasnému optimismu třebíčský trenér Libor Zelníček. „Teprve až bude dávat góly Otrokovicím nebo Líšni, pak můžeme říct, že jsme našli kanonýra.“
A na Zelníčkova slova došlo. Čtyřiadvacetiletý útočník totiž v pěti soutěžních utkáních jarní části, ve které HFK bojuje o záchranu, ani jednou neskóroval.
„V přípravě to bylo dobré. Ale mistrovská utkání ukázala, že jeho adaptace musí být delší,“ uvedl výkonný ředitel HFK Třebíč Pavel Němec. „I když je pozitivní, že má snahu, očekávání zatím nenaplnil.“
Drobný útočník měl smůlu. „V zápase s Otrokovicemi za stavu 0:0 neproměnil šanci a hned jsme dostali gól. A s Líšní, znovu za bezbrankového stavu, ho fantasticky vychytal brankář Zrzavý,“ líčí Zelníček. „To byly situace, které řešil dobře. Ale neprosadil se, protože proti němu stáli soupeři, kteří také něco umí.“
Přesto Cučija zanechal v Zelníčkovi dobrý dojem. „Z cizinců, které tu máme, se jeví nejlépe. Dogui je sice gólový, ale nedá se s ním hrát fotbal,“ zmiňuje Zelníček dvaadvacetiletého útočníka z Pobřeží slonoviny, který v 17 dosavadních startech v MSFL nastřílel 9 branek.
„Není do kombinace, do spolupráce. Je to takový sólista, který nepřihraje a egoisticky všechno řeší sám,“ stěžuje si na Doguie. „Hráči vědí, že když mu dají balon, mohou se otočit a jít zpátky.“
To Cučijovi smysl pro souhru nechyběl. „Z hlediska zapracování do mužstva je nejlepší ze všech,“ opakuje Zelníček. „Měl trochu smůlu, ale jinak si myslím, že je perspektivní. Že by z něj mohlo něco být.“
Cučija odletěl do vlasti, potřeboval prodloužit vízum
V nejbližších utkáních však Cučija třebíčskému týmu zcela jistě nepomůže. Po sobotním vítězném utkání proti Břeclavi (2:0), ve kterém šel na hřiště až v 86. minutě, totiž odcestoval zpět do Asie.
„Měl turistické vízum na tři měsíce. Takže si odletěl do Japonska zažádat o prodloužení víza,“ vysvětluje Němec. „Nějaké kroky se už podnikly i z Česka. Ale on musel fyzicky opustit schengenský prostor.“
Kdy a jak se bude Cučija vracet, zatím nedokáže předpovědět. „Tento týden to určitě nebude. Je to spíš otázka čtrnácti dnů nebo tří neděl, když to dobře dopadne,“ odhaduje Němec. „Japonsko je naštěstí pružnější než ostatní země. Třeba Afrika je na tohle hodně špatná,“ komentuje své předchozí zkušenosti. „Ale my jsme počítali s tím, že tady bude na tři měsíce.“
Sám Cučija tvrdí, že by mohl dostat víza do července. „V plánu vrátit se do Třebíče pak mám v srpnu,“ vzkázal japonský útočník.
Na Vysočině zatím podle vlastních slov nemůže být zcela spokojen. „Jako cizinec jsem nepomohl týmu k vítězstvím,“ mrzí Cučiju. „Ale líbilo se mi místní fotbalové prostředí a dobré vztahy s lidmi z klubu a spoluhráči v kabině.“
Mohou proto fanoušci počítat s tím, že Cučiju uvidí v třebíčském dresu v příští sezoně?
„Záležet bude na zájmu klubu i hráčova manažera,“ uvědomuje si Zelníček. „Ten je z toho zatím trochu zklamaný. Čekal, že všichni, které přivede, budou po půlroce v Třebíči hrát první ligu. A zatím to nestačí ani pořádně na třetí,“ pokračuje třebíčský kouč. „Třeba to bude nějak bojkotovat. Uvidíme.“
Zatímco Cučija třebíčský tým už opustil, jeho krajan, záložník Šoki Kišita, zatím na Vysočině zůstává. „Vzhledem k tomu, že na testy přiletěl o měsíc později, má termín platnosti víza posunutý,“ vysvětluje Němec.
