Jak jste se vzpamatovali z debaklu z Jablonce?
Bylo to nepříjemné... Ale docela nám pomohla reprezentační pauza. Vyříkali jsme si to, potrénovali. Kdybychom hráli hned další týden po té porážce, tak bychom byli pod větším tlakem. Takhle se na to tak trochu zapomnělo.
V jakém stylu jste si to vyříkali? Padla i silnější slova?
Ani ne. Spíš trenér nás hodně sepsul, i vedení. Jsem rád, že jsme nedostali žádnou finanční pokutu a že nám vedení stále věří. Takže spíš trenéři nám dali za uši, koukali jsme se na video a teď záleží na nás zkušených, abychom si to vyříkali mezi sebou. Protože takhle to nejde, abychom hráli.
Říkáte, že jste rád, že vás vedení podrželo. Ne že bych vám pokutu přál, ale ve většině případech v naší lize pomohla.
Ono to funguje u nás. Ale třeba v zahraničí jsem to nikdy nezažil, aby přišlo vedení za týmem a dávalo pokuty. I se spoustou kluků z Německa, co se s nimi bavím, tak to tak nefunguje. Je to jen u nás...
Ale třeba Jablonec dostal před zápasem s vámi pokutu půl milionu a pak vás porazil 6:0.
Slyšel jsem třeba rozhovor s Benešem, který říkal o tom, že to zafungovalo... Já nevím, no. Na někoho to zafunguje, na někoho ne.
Tomáš Zápotočný (uprostřed) po přestupu do Příbrami. Vlevo prezident klubu Jaroslav Starka a vpravo generální ředitel Petr Větrovský.
A vy jste proti tomu. Nepřijde vám to jako způsob, jak donutit hráče ke zlepšení?
Řeknu teď čistě svůj názor: ano, já jsem proti tomu. Tyhle různé sankce mohou sice zafungovat, ale ne pokaždé. Hráč je ovlivněný, má to v hlavě. A já jsem fotbalista, kterému i kdyby nabídli za zápas několik tisíc navíc, tak se budu snažit hrát pořád stejně.
Když jsem s vámi viděl rozhovor v Dohránu na České televizi, byl jste hodně naštvaný.
Hodně mi pak pomohla pauza a taky rodina. Hned po utkání mluvíte v emocích a já jsem hráč, který si to po zápase dost bere. Kdokoliv se mnou mluví, tak ví, že se mnou po prohraném utkání není řeč. A já si nevzpomínám, že bych za svoji kariéru dostal někdy šest nula. Bylo to hodně těžké. Ale když už nastane třetí den, tak nad tím mávnete rukou, protože v životě se stávají horší věci, a tohle je opravdu jen sport a fotbal. Teď už k tomu přistupuji jinak.
Ani jste tedy nemohl mluvit s rodinou, protože jste byl vytočený?
To byste se musel zeptat manželky. Ale manželka ví, že pokud se prohraje, tak nemluvím půl dne, pak mě z toho trochu dostanou děti a vůbec celá rodina. Jsem tedy moc šťastný, že ji mám. Kdybych byl sám, víc bych se v tom babral.
Chápu, že jste srdcař. Ale když se na to podíváme z psychologického hlediska, tak že pak nemluvíte s rodinou, taky není ideální.
Není to ideální, ano. Já jsem vždycky takový uzavřený do sebe. Vždycky říkám manželce, že se neumím hádat, takže ona to má se mnou trochu těžké. Ale za těch spoustu let mě zná. Nechá mě tedy, až vychladnu a dostanu se z toho.
On-lineDuel Příbram versus Jihlava sledujte dnes od 16.00 |
A ještě se vraťme k trenérům. Jak vám oni vyčinili?
Dostali jsme do těla minulý týden, abychom dobili baterky... Trenér je zkušený, byly to hry zábavnou formou, abychom zapomněli na ten zápas. Nic drastického, že bychom třeba za trest běhali stovky, dvoustovky.
Hrajete s Jihlavou. Vysočina musí, Příbram taky.
Určitě to bude pro obě mužstva nepříjemný zápas. Máme výhodu, že hrajeme doma. Snad to bude úspěšné.
