Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nuly si necháváme až na Euro, smál se Vaclík po povedeném návratu

BRANKÁŘI. Tomáš Koubek (vlevo) a Tomáš Vaclík. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

16 2015
Stadion, na kterém fotbalově vyrostl, ani nepoznal. „Krásný, je moc krásný,“ řekl brankář Tomáš Vaclík po páteční výhře národního týmu nad Srbskem 4:1. Reprezentace se po 15 letech představila v Ostravě, na Městském stadionu ve Vítkovicích.

Tomáš Vaclík, odchovanec FC Vítkovice, se při tomto utkání vrátil domů.

„Když jsem odcházel, tak tady byly ještě betonové ochozy, nebylo tu vůbec nic,“ zavzpomínal brankář švýcarské Basileje. „Samozřejmě hlavní tribuna tu zůstala, kabina je úplně stejná, jakou jsem zažil já, ale to, co vyrostlo kolem, je úplně jiné.“

Takže jaký to pro vás byl návrat?
Vyhráli jsme. Takže ten nejlepší. Předvedli jsme i dobrý výkon. Proti Srbsku, na to, jaké mají hvězdy, je výsledek 4:1 moc hezký.

Nemrzí vás, že jste neudržel čisté konto?
S Čechínem jsme se v kabině bavili, že si ty nuly pod trenérem Vrbou necháváme asi až na Euro. Tam by se nám to všem líbilo nejvíce.

Kdy jste se dozvěděl, že budete chytat?
V den utkání ráno, trenéři to oddalovali (usmívá se).

Neříkal jste si, že byste mohl chytat, když jste tu ve Vítkovicích vyrostl?
Moc jsem si to přál a jsem rád, že mě trenéři postavili. Za to jim chci poděkovat, protože nevím, jestli ještě někdy dostanu možnost odchytat takhle velký zápas na stadionu, kde jsem s profesionálním fotbalem začínal, kde jsem vyrůstal, protože jsem tady byl od žáků až do chlapů. Prožil jsem tu skoro celé dětství. Když jsem odcházel před těmi šesti léty, tak mě ani nenapadlo, že bych se sem mohl vrátit, a ještě s reprezentačním áčkem.

Přišlo hodně vašich známých?
To ano. Sháněl jsem spoustu lístků, čtyřicet padesát. Od kluků jsem sbíral vstupenky, které dostali, a s trenérem Vrbou jsme se o ně podělili.

A potkal jste i lidi, které jste znal ještě z Vítkovic?
Hned na mě vyrukoval pořadatel, který byl na bráně, když jsem tu hrával. Potkal jsem i trenéry mládeže a spoustu dalších známých, které tu mám od svých osmi devíti let.

Co jste říkal atmosféře?
Byla vynikající, diváci si to užili, po těch chmurách, které tady v regionu s fotbalem jsou. Atmosféra byla fantastická, za celou kabinu děkuji lidem, že přišli v takovém počtu. Snad jsme jim udělali i radost.

Takže by se na tomto stadionu v budoucnu mohl hrát i nějaký významnější zápas?
Významnější je jen kvalifikace. Ano. Nebyla by to špatná volba. A jak jsme viděli, lidi by určitě přišli.

Všiml jste si mexických vln na tribunách?
Vím, že je odpočítávali a běhaly, ale že bych po nich koukal, to ne, soustředil jsem se na zápas.

A fandové vyvolávali i vaše jméno.
To bylo, myslím, po tom zákroku v desáté minutě, to jsem slyšel. Bylo to moc příjemné.

Co říkáte tomu, že na stadionu hrají oba městští rivalové, Vítkovice i Baník?
Je to zajímavé, ten stadion je uzpůsobený k tomu, aby to zvládl. Pro Vítkovice to je super, jejich výsledky jsou dobré, co sleduji. Pro Baník je to složitější. Když jsem se díval i na počty diváků, tak baníkovci si tu cestu moc nenacházejí. A i to dnešní skandování (vybízeli majitele Baníku Petra Šafarčíka k odchodu z klubu - pozn. red.) ukázalo, jaký fanoušci mají názor na vedení klubu, ale to nechci hodnotit, protože jsem v Baníku nepůsobil.

Ale blízko přestupu do něj jste byl, že?
Když mě tam lákali, tak tam byl Radim Mokrohajský, s ním jsme tady byli asi největší rivalové. A pak byla ještě možnost, než jsem přestoupil do Žižkova, ale nedomluvilo se to, takže jsem se vydal trochu jinou cestou a do Ostravy se vrátil až dnes.

Autor:


Témata: Ostrava




Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze