Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bez bolesti už to nebude nikdy, ale koleno drží, těšilo Ujfalušiho

PREMIÉRA. Tomáš Ujfaluši si poprvé zahrál za Spartu, v přípravném utkání proti Slovanu Bratislava vydržel na hřišti hodinu. | foto: ČTK

6 2013
Rok čekání je u konce. Tomáš Ujfaluši, letní posila Sparty, ve čtvrtek poprvé po zranění nastoupil za nový tým. Přípravné utkání proti Slovanu Bratislava odehrál bez zdravotních potíží, jediný nepříjemný moment tak prožil v 53. minutě - to když si po centru ze strany málem srazil míč do vlastní sítě.

"Maličko mi opravdu zatrnulo. Ale jak jsem se ohlížel, už jsem viděl, že balon naštěstí nejde do brány," vyprávěl po utkání. "Tohle jsou přesně momenty, na kterých ještě musím zapracovat. A doženu je jen zápasovou praxí."

Jinak mohl být spokojený. Sparta zápas vyhrála 1:0 gólem dalšího debutanta Lukáše Marečka a Slovan jí nenadělal skoro žádné problémy. Ujfaluši odehrál hodinu, pak za potlesku prořídlých tribun vystřídal a pustil na hřiště mladého Ondřeje Karafiáta. "Rok jsem nehrál, takže jsem hlavně rád, že koleno nezlobilo," oddechl si.

Ani trochu?
Úplně bez bolesti to nebylo. A asi už nebude nikdy, mám nějaký věk a zápasů jsem v kariéře odehrál strašně moc. Tělo mně bolí poslední tři čtyři roky, ale ne pořád stejně. Určitá bolest se dá vydržet, nějaká už ne. Ale teď koleno drží, šedesát minut jsem odehrál úplně v pohodě.

Jak se vám po dlouhé pauze hrálo?
Mám před sebou samozřejmě ještě dost práce. Chyběla výbušnost, timing... Pauza určitě byla znát.

Trenér Lavička o Ujfalušiho premiéře

"Jsme rádi, že se Tomáš vrátil do zápasového rytmu po dlouhé pauze. Poslední dny už naplno trénoval s týmem, jen jsme čekali, jak bude jeho koleno reagovat. Po středečním tréninku jsem s ním mluvil a řekl mi, že se na start v základní sestavě cítí. 

Byli jsme domluveni, že se sám podle vlastního pocitu rozhodne, jestli odehraje 45 nebo 60 minut, nakonec zvládl tu delší variantu. Každé takové utkání je příležitostí, aby se postupně vracel do ideální formy.

Jeho výkon proti Slovanu bych nepřeceňoval, přece jenom zápas neměl takové tempo. Důležité je, že se vrátil, odehrál šedesát minut a má na čem stavět i dál.

Těžko odhadovat, jak dlouho ještě potrvá, než se obejví v sestavě i v lize. Nechceme nic uspěchat, každopádně podle prvních zpráv po zápase se zdá, že jeho koleno zátěž vydrželo a je v pořádku."

Odehrál jste hodinu, to je po roce bez fotbalu celkem slušná porce.
Kdybych měl problémy, klidně zvednu ve dvacáté minutě ruku a jdu z placu dolů. Ale potíže nepřišly, cítil jsem se dobře, tak jsem vydržel těch šedesát minut.

Asi vám také pomohlo, že zápas se nehrál v bůhvíjakém tempu.
Pro mě to byl úplně ideální start. Slovan nás nijak nepresoval, i díky naší aktivitě se skoro nedostal do šance. Zápasy se soupeři v české lize, které jsem měl zatím možnost vidět, byly pro nás určitě těžší. Tuším, že další start už pro mě bude náročnější prověrkou.

Jak se vám spolupracovalo s druhým stoperem Mario Holkem?
Podívejte, já jsem nikdy neměl problémy hrát s jakýmkoli hráčem. Vždycky záleží na komunikaci, ta je u středních obránců klíčová. Měli bychom být opory týmu, dirigovat. A to se myslím dařilo: já, Mario i Marek Čech v brance jsme to zdirigovali slušně.

Nezaskočilo vás, že se na federální derby nepřišlo podívat moc fanoušků?
Né, to vůbec ne. Přípravné zápasy se před podobnou kulisou hrají často. Snad jen v Turecku to bylo něco jiného, tam bylo plno vždycky. Na tohle jsem vůbec nemyslel.

Ve druhém poločase se divákům představily další nové tváře, šanci dostali i mladí hráči z juniorky a dorostu.
To je jedině dobře. Zrovna jsme se bavili s Lukášem Váchou, že třeba ten útočníček, který nastoupil v závěru (Patrik Schick - pozn. red.) má teprve sedmnáct let. Jsem rád, že takoví kluci naskakují a mají možnost si zahrát za A-tým.

Vás po prvním startu bude čekat zápisné, že?
To asi ano. Kasu drží tuším Mario, tak mi on nebo ostatní kluci řeknou, co a jak.

A už tušíte, kdy naskočíte do mistrovského zápasu?
Uvidíme. Cítil jsem se dobře, ale teprve se ukáže, jak teď koleno bude reagovat, zápas je úplně něco jiného než trénink. Ale věřím, že všechno už bude v pořádku. Další utkání hrajeme až v pondělí, je dost času... Ale nedávám si žádný cíl, kdy přesně chci naskočit. Je fajn, že jsem dneska vydržel šedesát minut, ale přišel jsem hrát celé zápasy.

Ve Spartě jste měsíc, ale zápas jste odehrál až teď. Byl jste už po fotbale hodně hladový?
Abych se přiznal, začal jsem být hladový až ve chvíli, kdy jsem zintenzivnil trénink přímo na hřišti. To jsem začal cítit, že už se zápasový start blíží a že se pomalu vracím tam, kde jsem byl před zraněním.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze