V pátek proti Maltě zvládl hodinu, ve středu proti Rusku už čtyřiaosmdesát minut. A v jakém tempu a formě!
Před mistrovstvím Evropy je návrat pětatřicetiletého záložníka pro národní mužstvo skvělou zprávou.
Proti Rusku táhl většinu akcí, přesně přihrával, připravoval šance, krátce po půli vyrovnal. Starý dobrý Rosický.
Opravdu ani slovo k vaší formě neřeknete?
Těší mě to, asi je na mně vidět, že mám obrovskou chuť. Ale opravdu už jsem všechno řekl před týdnem při srazu v Praze.
Co jste měl konkrétně na mysli?
Že za tím stojí ohromné úsilí, které nebylo vidět. Jsem rád, vlastně nejsem rád, že jsem to musel podstoupit. Ale musel jsem, pokud jsem chtěl za národní mužstvo zase hrát. Snad se to vyplatí.
Zatím se to vyplácí, v obou zápasech jste byl nejlepším českým fotbalistou. Jak se vám proti Rusku hrálo?
Byla to těžká zkouška, na druhou stranu jste viděli, že Malta po nás prohrála s Rakouskem jen dva jedna a my ji dali šest gólů. Samozřejmě, že Rusové byli mnohem těžší soupeř.
Ale opět jste vyhráli
Oni jsou v určité fázi přípravy, což na nich bylo vidět, stejně jako na nás. Pořád se to nedá srovnávat, pořád je to jen příprava. Každý tým je v jiné fázi, což je vidět na jiných poločasech. Pro nás je povzbuzující, že jsme to otočili a vyhráli. Máme tam dobré věci, ale taky některé strašné.
Strašné? Které konkrétně?
Viděli jste první gól? Nejsme pod tlakem, ale nejdřív špatně rozehrajeme, pak následuje ztráta míče. To jsou dvě obrovské chyby najednou, které se nám nesmí stávat, jinak za to budeme pykat. Stejně jako naše šance v první půli. Na mistrovství Evropy je musíme proměňovat. Jinak nebudeme mít nárok. Jak jsem řekl, je tam spousta pozitivních ale taky negativních věcí.
S čím jste naopak byl spokojený?
Když hru rychle přenášíme, jsme úspěšní, máme z toho nebezpečné situace. To bylo vidět v druhé půli. První poločas byl v určitých fázích od nás strašně pomalý, trvalo nám, než to půjde zleva doprava. Pořád ještě nemůžeme vychytat moment, kdy držet balon a kdy jít hned nahoru. Ale pracujeme na tom, tak snad se to bude zlepšovat.
Po utkání s Maltou jste říkal, že jste rád, že přihrávky pořád vidíte, i když třeba nebyly přesné, nenašly spoluhráče. Proti Rusku jste poslal několik velmi přesných pasů. Byl jste v tomto směru spokojený?
Říkal jsem vám, že je důležité, že to vidím a že si to upravím. Teď už to bylo mnohem, mnohem lepší.
Přišlo vám, že Rusové v některých fázích hráli dost ostře?
Tohle nemůžeme říkat, k fotbalu to patří. Na mistrovství to bude válka, nemůžeme se bavit o tom, že po nás nikdo nepůjde. I když jsou to přípravné zápasy, tohle mi vůbec nevadí.
V národním mužstvu jste dal gól po více než dvou letech. Osobně, těší vás to?
Samozřejmě, měl jsem radost, povedlo se to trefit hezky. Nejsem žádný velký střelec, každý gól se počítá. A zvlášť, když znamená vyrovnání.
Nepřipomněl vám ten gól něco?
Ne, nic. Proč?
Podobný jste dal v listopadu 2005 v baráži o postup na mistrovství světa proti Norsku.
Jó, už si vzpomínám. Bylo to z podobné pozice. Ale tenhle kop byl těžší, protože jsem měl míč nahoře, musel jsem ho klopit dolů. S Norskem to bylo lehčí, přiletělo mi to z druhé strany, šlo mi to přímo proti noze. Teď mi to sklepávali zleva, musel jsem se do toho položit.
Vítězstvím nad Ruskem jste zakončili rakouské soustředění. Jak ho hodnotíte?
Myslím, že to bylo všechno velice pozitivní. Všichni jsme zdraví, nikdo se nezranil, až na nějaké škrábance. Ale je vidět, že nám zatím chybí lehkost, k ní to teď budeme směřovat, protože už se asi nebude trénovat tak hodně jako v Kranzachu. Ale bylo to vidět na obou týmech. Já se cítil líp druhou půli, v první jsem byl těžký, než jsem se, nechci říct rozběhal, to je blbé slovo. Prostě to odpovídá tomu, jak jsme trénovali.
Když měl trenér Vrba váš tým charakterizovat, zmínil, že je hladový. Souhlasíte?
Chtěli bychom být úspěšní a víme, jak se chceme prezentovat. Pořád to trénujeme, ale jak jsem říkal, pořád je spousta práce na zlepšení.
Co přesně?
Něco celou dobu trénujeme a vůbec pak není vidět, co chceme hrát. O tom si musíme promluvit, ale k tomu tyhle přípravné zápas slouží. Patří k tomu, že se udělají chyby, i když některé jsou strašné. Máme dobré věci, ale pak zase šílené. Ten rozdíl je někdy velký.
