Za měsíc mu bude už třiatřicet, ale patří mezi tahouny Arsenalu, což je špičkový anglický klub. Když v součtu s jarní sezonou nastoupil v základní sestavě, Arsenal prohrál jen jediné utkání z dvanácti, ale desetkrát vyhrál.
"Vypadá to, že se mnou je tým úspěšný," poznamenal Rosický s úsměvem. "Cítím se dobře, dá se říct, že jsem plynule navázal na jaro. Zatím jsem jakžtakž spokojený."
V nové sezoně jste byl v základní sestavě ve čtyřech z pěti zápasů. Vyhovuje vám to?
Všechno v pohodě, je to fajn. Hlavně ať to tak pokračuje dál.¨
Je spokojen i Arsenal?
Nepovedl se nám první zápas s Aston Villou, ale měli jsme těžký měsíc. Museli hrát kvalifikaci o Ligu mistrů a to jsou vždycky nepříjemné zápasy. Zvládli jsme, naposled v Premier League porazili Tottenham, což pro každého fanouška Arsenalu moc znamená.
V poslední den přestupů klub za víc než miliardu korun koupil z Realu Madrid německého záložníka Özila. Co to pro vás znamená?
Že s ním bude Arsenal ještě silnější. Já se na spolupráci s ním těším. Dobří hráči si vždycky vyhoví.
Ale co když vás připraví o místo?
Může se to stát, ale záleží na trenérovi, jak to poskládá. Konkurence v záloze je obrovská. Ramsey, Cazorla, Arteta, Flamini, Wilshere, Chamberlain, já, teď Özil... Z toho můžeme jen profitovat.
Naopak v útoku máte jen Girouda či Walcotta. Není to málo?
Útočníka bychom potřebovali. Kdyby se někdo z nich zranil, tak můžeme mít problém. Ale zase je nás hodně v záloze. Španělská reprezentace taky občas hraje bez útočníků a vyhrála všechno, co se dalo.
Zato Arsenal už osm let nevyhrál nic. Změní se to?
Strašně bychom chtěli, ta doba je opravdu dlouhá. Mužstvo má velký hlad. I já tenkrát do Arsenalu přišel, abychom vyhrávali trofeje. Myslím si, že letos šanci máme, i když liga je strašně těžká. Kvalita týmů je obrovská. Vždyť se podívejte, hrála se tři kola a kromě Liverpoolu už všichni ztratili.
Ztrácet body teď nesmí česká reprezentace, za kterou jste z Anglie přiletěl, abyste jí pomohl v kvalifikaci o postup na mistrovství světa. Postoupíte do baráže?
Jdeme do finále, máme čtyři zápasy a nemožné to není. Samozřejmě v pátek Arménii a pak utkání v Itálii hodně napoví. Ale v našich silách tu baráž uhrát je.
Máte spočítané, kolik bude nutné získat bodů?
Nemám, ale čtyři výhry by byla nádherné. Když jdete na hřišti, vždycky chcete vyhrát. I v Itálii. I tam se musíme pokusit zvítězit. Nespekulujete, jestli stačí bod.
Arménii máte doma, pak třikrát ven. Itálie, Malta, Bulharsko. Není to nevýhoda?
Ani bych neřekl, je to jedno. Stejně s každým musíte hrát doma a venku. Někdy ta domácí atmosféra na vás dolehne.
Zažil jste mistrovství světa i Euro. Asi je zbytečné se ptát, co je víc?
Pro to bylo hodně podobné, ale je fakt, že mistrovství světa sleduje celá planeta. Tím je to zajímavější. Je to taky nejvíc, kde můžeš za reprezentaci hrát. A zvlášť, když se hraje v Brazílii. Pro nás pro všechny je obrovská motivace se tam dostat.
Co když to nevyjde? Přece jen, za měsíc vám bude už třiatřicet...
Na to myslet nemůžeš, to přece nejde.
Bude hrát příští kvalifikaci?
To teď vůbec neřeším.
