Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Trenér se mnou počítá, těší olomouckého maroda Janotku

Olomoucký Tomáš Janotka (vlevo) v souboji s banskobystrickým Juliusem Chomistkem. | foto:  , Petr Janeček,  MAFRA

14 2014
Před rokem se přerušilo desetileté spojení Tomáše Janotky s fotbalovou Olomoucí. A teď se zase obnovilo. Dvaatřicetiletý pravý obránce se vrátil z hostování v Brně, kam odcházel z Hané jako nepotřebný. Andrův stadion se mezitím stal druholigovým. Sigmácký srdcař má patřit ke zkušeným borcům, kteří pomohou dostat tradiční klub zpátky mezi domácí elitu.

Zatím však není jisté, zda hráč se 190 ligovými starty stihne začátek sezony, neboť si v přípravě natrhl zadní stehenní sval.

„Až na jedno zranění šlapu jako hodinky,“ neztrácí optimismus. V boji o postup se bude pozitivní myšlení hodit.

Kdy jste si přivodil trhlinu v zadním stehenním svalu?
Před čtrnácti dny mi škublo ve svalu. Vypadalo to na lehčí natažení, tak jsem po pár dnech začal se zátěží, a bohužel mi ve svalu píchlo a na sonu se našla malá ruptura. To už je větší problém, takže jsem momentálně ve stavu zranění. Mám teďka klidový režim a snažím se zranění, které mě potkalo, vyléčit.

V období, kdy se bojuje o místo v sestavě, je zvláště nepříjemné chybět. Neznervózňuje vás to?
Jo, mě to mrzí z toho důvodu, že příprava je období, kdy člověk nabírá fyzickou kondici a z toho pak těží v sezoně. Ale vzhledem k tomu, že jsem už dlouho zraněný nebyl a celý rok jsem zvyklý trénovat, věřím, že se do toho velice rychle dostanu, i přesto, že budu mít výpadek.

Můžete stihnout start druhé ligy?
Myslím si, že je to tak na hraně. U těch trhlin bývá doba léčby standardně čtyři až šest týdnů, ale ruptura není tak veliká, takže věřím, že to bude mnohem optimističtější. Snažím se tomu pomoct. Nechávám si do svalu dávat plazmu, takže se snažím tomu napomáhat, jak to jde, a urychlit to. Návrat by mohl být v mnohem kratší době, ale u svalových zranění je to zrádné, nemůžete se snažit to uměle urychlit. Uvidíme, jak se to bude všechno vyvíjet.

Po ročním hostování v Brně jste se vrátil do jiných podmínek, do druholigové Sigmy. Byl jste v šoku, že boj o záchranu nezvládla?
Jak se minulá sezona vyvíjela, když jsem sledoval tabulku, výsledky a výkony Sigmy, tak jsem pořád nechtěl uvěřit tomu, že by se dalo spadnout. Ale bohužel se to vyvíjelo tak, že s každým dalším zápasem a přibývajícím kolem to vypadlo hůř a hůř. Jenom jsem to bezmocně sledoval a kroutil hlavou, kam to až dospělo.

Našel jste pro to vysvětlení?
Příčiny jsou obecně známé. Myslím si, že se udělala spousta chyb, a to na všech frontách, a když se to všechno dohromady sečetlo, vyústilo to v to, že se holt bude jezdit do Varnsdorfu, a ne na Spartu.

Jak moc se vám tedy chtělo vrátit domů do Olomouce?
Samozřejmě bych radši kopal první ligu, pořád mám ještě nějaké ambice a první liga je první liga. To si člověk nemůže nic nalhávat. Ale bral jsem to tak, že mám v Sigmě smlouvu a v létě se vracím. Jsem připravený být jeden z těch, který bude bojovat o návrat do první ligy tady. Pokud by nepřišla zajímavá nabídka a klub mě nepustil, byl jsem nachystaný pomoct tady. Neměl jsem myšlenky na odchod, ale pochopitelně to také záleželo na trenérovi, jestli se mnou bude počítat, nebo ne. Prvotní myšlenka byla taková, že chci bojovat o návrat do ligy.

Bavil jste se s trenérem Kalvodou o své pozici? Uvolnění Vlastimila Vidličky do Jihlavy naznačuje, že volbou na pravou obranu číslo jedna byste měl být pro něj vy.
Bavil jsem se s trenérem Kalvodou, mám z toho pozitivní, dobré pocity. Má rád, když se skloubí zkušenosti s mladými, má rád hierarchii. A co se týče mé osoby, tak mi řekl, že se mnou počítá. To mě potěšilo, ale všechno záleží jenom na mně, jak budu hrát a mých výkonech.

Jaká je příprava pod trenérem Kalvodou? Je znát jeho tvrdší ruka a důraz na disciplínu?
Je vidět, že disciplínu uznává. Bez toho to ani nejde. Trenér Kalvoda je přísný, ale spravedlivý. Příprava je tvrdá, ale nevymyká se zátěží nijak extrémně jiným přípravám jiných trenérů. Je to klasický dril tak jako všude.

Když jste z Olomouce po rozhodnutí Zdeňka Psotky po letech spolehlivých služeb odcházel do Brna jako nepotřebný, věřil jste, že se ještě můžete vrátit?
Já to bral tak, že jdu na roční hostování do Brna s tím, že mám dál smlouvu v Sigmě. Takže jsem bral to, že za rok se vrátím. A rok je tak dlouhá doba, že vůbec nemá cenu přemýšlet nad tím, co bude v létě. Musíte se soustředit na to, co je, a neřešit to tolik dopředu.

Jak hodnotíte rok v Brně?
Hostování splnilo svůj účel. Odehrál jsem 24 zápasů, na podzim jsem odehrál úplně všechno; ze šestnácti utkání jsem odehrál patnáct, vše devadesát minut. Jen kvůli červené kartě v Jablonci jsem nemohl zápas hrát. Moje vytížení bylo prakticky stoprocentní. Na jaře už nebylo vytížení takové, jak bych si sám osobně přál a představoval. Trenér Kotal mě začal dávat zpátky do útoku. Na pozici pravého beka - i když on hrál na tři obránce, takže to byla vlastně pozice mezi obráncem a záložníkem - jsem odehrál pak jen jediný zápas, jinak všechno v útoku. Efektivita a produktivita nebyla dobrá, takže jsem potom už nehrával. Mrzelo mě to, byla to škoda, ale bral jsem to tak, jak to je. Jak jsem říkal: účel to splnilo, bylo to ku prospěchu věci. Rozloučili jsme se v dobrém, takže všechno v pohodě.

Brno se také, na rozdíl od Olomouce, v pohodě zachránilo. Přitom si troufám tvrdit, že nemělo kvalitnější kádr, ale zato má lídra a odchovance Sigmy Pavla Zavadila. Byl klíčovým faktorem X?
Jo, jo, Pavel Zavadil je typický rozdílový hráč. Je to prototyp rozdílového hráče - borec, který se nebojí vzít na sebe zodpovědnost a je přirozený lídr. Nemyslím si, že by Olomouci měly chybět zkušenosti, byli tady dost zkušení hráči. Kdybych srovnal kádry Sigmy a Brna, přičemž Brno skončilo na devátém místě, což byl výborný úspěch, tak brněnský kádr je bojovnější a sigmácký techničtější. Nikdy bych si nedokázal představit, že Sigma skončí na patnáctém místě. Já měl naopak Sigmu za černého koně, ale bohužel realita byla jinačí. Je to strašná škoda, ale je to pryč. Je potřeba za tím udělat tlustou čáru a dívat se už jenom dopředu.

I Sigma se považovala za černého koně soutěže, když před sezonou vyhlásila za cíl účast v evropských pohárech...
Takový tradiční klub, jako je Sigma, s takovým zázemím nemůže mít ani menší ambice než prostě hrát vždycky o poháry. To by bylo špatně.

Co očekáváte od druhé ligy? Naposledy jste ji hrával před lety za olomoucké béčko.
Druhá liga je obecně známá tím, že je to důrazná, agresivní, soubojová soutěž. A teď jde o to, že k technice a kvalitě, která v týmu je, zůstala, nikam nevymizela, se musí přidat přirozené a samozřejmé nasazení a bojovnost. Pak si myslím, že by to všechno mělo klapat.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze