On nikdy nebyl za střelce, ať už hrával českou ligu za Jablonec či předtím pár zápasů za Slavii, Kladno nebo Střížkov. Až ho to samotného sžíralo. „Odjakživa jsem chtěl góly dávat a ještě v béčku Slavie se mi to dařilo,“ vzpomínal. Jenže ve 150 ligových zápasech skóroval jen třikrát, na první zásah čekal téměř pět let.
O to víc si je užíval: slavil je jako Robin Hood, jako by natáhl tětivu od velkého luku. Poprvé se takhle - podle své záliby v lukostřelbě - radoval shodou okolností před třemi lety v přípravě proti Slovanu Bratislava, kam teď v létě z Jablonce přestoupil.
A v jehož dresu ve středu večer poslal míč do sítě. Jenže do špatné, do té své... „Nikomu nepřeju ten pocit, co teď prožívám,“ líčil sedmadvacetiletý Jablonský.
Zlá chvíle přišla krátce před koncem prvního poločasu, do nějž jinak Slovan vletěl nadějně a měl slibné šance. V půli však prohrával, na 1:1 srovnal až v závěru
Kvalifikace Ligy mistrůVíce o duelu Slovanu Bratislava |
Co se před přestávkou stalo? Jablonský se vracel s protihráčem, chtěl před ním odpálit centr do bezpečí. „Byli jsme tam v dobrém postavení. Chtěl jsem míč odkopnout pravou nohou, ale nešťastně mi sklouzl,“ popisoval. Přitom je ve hře tolik: nablýskaná soutěž, za soupeře v ní ta největší evropská esa, obrovské prémie na dosah...
Však i kvalifikace Ligy mistrů Jablonského do Bratislavy zlákala. Slovan má teď za sebou už dvě předkola, v nichž vyřadil waleský The New Saints a moldavský Šeriff Tiraspol, běloruský soupeř je poslední překážkou. Když neuspěje, čeká ho aspoň základní skupina Evropské ligy. Odveta se hraje za týden.
„Měli jsme takovou taktiku, že nesmíme dostat gól, ale já jsem udělal chybu. Je to velká škoda, protože jsme ukázali, že můžeme hrát s Borisovem vyrovnanou partii. Ještě se o postup porveme,“ slíbil Jablonský.
„Byl to zkrat, blackout, ale i já jsem si dal během kariéry vlastňáky. A jaký!“ bránil ho kouč a krajan František Straka, sám někdejší reprezentační obránce. „Někdy se to stane, i to k fotbalu patří.“
„Ale moc to mrzí,“ dodal Jablonský.
