Téměř celé angažmá se klub zpožďuje ve výplatách a v létě stál tváří v tvář krachu, který odvrátil až nový majitel těsně před startem soutěže. Čekat na něj vydrželo jen pět hráčů, mezi nimi i Tomáš Černý. "Věřil jsem, že se vše nějak zachrání, ale byly chvíle, kdy jsem z toho byl nervózní," přiznává osmadvacetiletý gólman.
S výkony na trávníku ale můžete být spokojený, za podzim jste vychytal devětkrát nulu.
Z osobního pohledu to byl vydařený půlrok. Odchytal jsem hodně zápasů i s nulou, takže podzim hodnotím z fotbalového pohledu pozitivně.
V závěru jste se ale zranil.
Není to nic vážného, jenom bolesti zad, které se projevily tak, že už mě omezovaly v tréninku. Musel jsem si dát dva týdny pauzu, ale do přípravy bych měl naskočit na sto procent připravený.
Výsledkem podzimu je čtvrté místo CSKA, jen bod za městským rivalem Levski, na první Razgrad ale ztrácíte už osm bodů.
Vzhledem k té situaci, která byla v létě, jsme dokázali dosáhnout na docela dobré výsledky. Noví majitelé přišli do klubu týden před začátkem ligy. Z loňského týmu nás zbylo jen pět. Během týdne se nakoupilo sedmnáct hráčů a bez přípravy jsme začali ligu. Přišli jsme tedy o nějaké body na začátku, které nám teď chybí. Ale vzhledem k tomu v jaké situaci klub byl ještě pár dní před začátkem ligy, jsme dokázali uhrát docela slušné výsledky a odvedli dobrý kus práce. Máme výchozí pozici pro jaro, která není úplně špatná.
Na jaře se tedy ještě pokusíte zaútočit na titul?
Těžko říct. V situaci, v jaké jsme byli v létě, by byl úspěch i třetí místo a právo startu v pohárech. Pokud bychom na jaře chytli velkou formu, tak je šance ještě hrát i o titul. Liga se rozdělí po třech kolech na dvě poloviny, takže budeme hrát ještě dvakrát s týmy, které jsou před námi. Pokud bychom vyhráli, tak je znovu šance hrát o titul. Ale i třetí místo by byl úspěch.
Co přesně se v létě stalo, že se nejslavnější bulharský klub ocitl na pokraji krachu?
Bývalý majitel už měl za ty roky hodně dluhů nejen vůči hráčům, ale i ostatním klubům. Nahromadily se a už to nechtěl dál vést. Naštěstí se ještě našli lidé, kteří se klubu ujali a postupně se ho podařilo nějak stabilizovat a znovu dostat tam, kam patří.
V loňské sezoně jste si vybojovali právo startu v Evropské lize. Přišli jste o ni kvůli ekonomickým problémům?
Ano, bylo to z těchto důvodů, kdy klub řešil, jestli bude ještě fungovat. Je ale fakt, že jsme se normálně připravovali a až týden před prvním zápasem Evropské ligy jsme se oficiálně dozvěděli, že ji hrát nebudeme. Byla to nepříjemná situace, ale nedalo se nic dělat.
Jak jste prožíval divoké letní události?
Hodně jsem se tím stresoval, protože už to bylo v pozdějším stadiu léta, takže člověk neví, jestli by něco na poslední chvíli sehnal. Ale dokud to nebylo vyřešené, tak jsem nechtěl utéct jako většina hráčů. Za prvé mi dlužili peníze a taky jsem věřil, že takový klub nemůže jen tak zbankrotovat a nový majitel se najde. Věřil jsem, že se to nějak zachrání, byly však chvíle, kdy jsem z toho byl nervózní.
Ocenili fanoušci, že jste zůstal i v těchto chvílích a neutekl?
Tohle mi pomohlo, byl tam pak od nich mnohem větší respekt. Z pěti hráčů, kteří zůstali, jsem byl jediný, jenž loni nastupoval pravidelně. Cítil jsem pak od nich podporu.
Jak vnímáte fanoušky v Bulharsku? I do médií pronikl skandál vašeho městského rivala Levski, kterého příznivci tvrdého jádra svlékli na oficiální tiskové konferenci z klubového oblečení.
Takové věci se tu občas dějí. Bylo to dost medializované, ale není to ještě nic extrémního. Levski už v září měli snad čtvrtého trenéra. A i z toho důvodu, že tento po svém příchodu snad ani nevedl první trénink a už ho takto vyhodili. Příčinou prý bylo, že dřív hrál za CSKA, a to jim asi přišlo jako problém.
Když tvrdíte, že tohle ještě není extrém, jak tedy vypadá?
Když se nepovede zápas, tak občas fanoušci čekají a snaží se hráče i fyzicky napadnout. To se tu stává. Ale na druhou stranu za dobu, co tu jsem, jsem nic takového na vlastní kůži nezažil. Fanoušci jsou trochu horkokrevnější a víc vyjadřují svoji nevoli nebo názor trochu jiným způsobem, než jsem zvyklý.
Třeba když fanoušek CSKA držel hladovku po tom, co vám rozhodčí v utkání s Černo More Varna (1:2) upřel regulérní gól i penaltu a naopak domácím prý pomohl?
Zaslechnul jsem to. Byl to zápas venku, který jsme prohráli 1:2 a rozhodčí nás asi zaříznul. Moc detailů o hladovějícím fanouškovi však nevím.
V Bulharsku jste druhý rok, jak jste si zvykl?
Život je dobrý, v Sofii je spousta možností a zajímavých míst. Jediné, co bych si přál, abychom měli trochu víc volna a člověk je mohl poznat. Samozřejmě jsem se byl párkrát někde podívat, ale na nějaké velké poznávání a výletování to není. V klubu byly problémy od prvního dne. Na to se člověk snaží zvyknout, i když občas je to docela těžké.
Minulý majitel se zpožďoval s výplatami, to už se podařilo uvést do pořádku?
V podstatě ne. Z předešlé sezony mi dluží dost peněz. Letos je placení pravidelnější, ale občas jsou pořád problémy. V tomhle případě to není z důvodu, že by peníze nechtěli platit, ale vždycky je seženou o něco později. Jak se fungování klubu postupně dává dohromady, tak ještě není vše úplně stoprocentní.
V létě vám skončí smlouva, už víte, kde budete příští rok hrát?
Už od září se mi vedení CSKA snaží nabídnout prodloužení o další dva roky. Já bych se tomu asi nebránil, ale záleží na tom, kdy a jak mi doplatí peníze, které mi dluží. Pokud by byly doplacené, byl bych otevřený prodloužení. Pokud ne, a situace se v tom nezlepší, tak se budu muset začít dívat po jiných možnostech.
Jak si Sofii oblíbila vaše skotská manželka?
Hodně se jí tu líbí. Pracuje z domu, má i možnost jít do kanceláře v Sofii. Když jsme se stěhovali, tak jsem z toho měl trochu obavy, ale je tu se mnou celou dobu a je velice spokojená. Takže i proto bychom zůstali, pokud by nám nabídli nějaké rozumné podmínky.
