Dobrou náladu v novém klubu mu trochu kazí jen zpožděné výplaty. "Na začátku jsem z toho byl nervózní, ale teď už mám čtyři ze šesti zaplacené, takže jsem klidnější," přiznává Černý.
Začátek sezony byl trochu divoký, po vyřazení v poháru klub propustil devět hráčů. Co se stalo pak?
Během deseti dnů přišlo dvanáct nových lidí, bohužel nemohli být do začátku září zaregistrovaní, takže jsme úvod odehráli v kombinované sestavě. Díky tomu jsme v prvních čtyřech kolech ztratili sedm bodů, které nám teď moc chybí. Posunuly by nás do první trojky a byli bychom pořád ve hře o titul.
Takto už je ztracený? Na první Ludogorec Razgrad ztrácíte na čtvrtém místě devět bodů.
Bude to hodně těžké. V bulharské lize je devět bodů hodně, i když se boje o titul nikdo z nás nevzdává. Na jaře máme dobrý los, všechny těžké zápasy hrajeme doma. Máme povinnost dostat se do pohárů, ale získat titul bude těžké.
Zmiňujete poháry, UEFA však hrozila CSKA vyřazením ze svých soutěží, pokud nesplatí své dluhy ve výši 50 milionů dolarů.
Byli jsme ujištění, že licence na příští rok je obnovená a dluhy byly uhrazeny. Pokud se umístíme na pohárových příčkách, měli bychom poháry hrát.
Jak jste se zorientoval v bulharské A Grupě?
Z osobního hlediska jsem velmi spokojený, odehrál jsem 21 soutěžních utkání, z nich jsem vychytal jedenáct nul. V lize jsem obdržel sedm gólů, z toho dva z penalty, takže pro mě osobně to byl hodně vydařený podzim. Teď už jsem spokojený.
Začátek byl náročný?
Byly problémy s výplatami. První tři měsíce jsem byl ne na nule, ale hodně v mínusu, protože jsem měl výdaje se zařizováním života v Sofii. Nejistotu vyvážilo to, že jsem každý týden hrál a měli jsme výsledky. Teď už je to dobré, ze šesti výplat mám čtyři zaplacené, začíná se to srovnávat.
Musel jste si jako nový brankář v klubu post jedničky vybojovat?
Bojovat musí člověk vždycky, ale dostal jsem šanci od prvního zápasu a tím, že jsem nic nepokazil a dařilo se mi, tak mám dobrou pozici. Ale v klubu jako je CSKA člověk nikdy neví. Může se něco změnit ze dne na den, přijde nový trenér, gólman a změní se to. Zatím mám ale pozici výbornou.
Okusil jste nové tréninkové metody?
Některé brankářské tréninky byly hodně náročné. Například jsme trénovali s desetikilovou vestou a uvázaní na těžkých gumách k tyčkám. Takto jsme sbírali třeba šestnáct rychlých centrů v kuse. Po třetím centru už jsem se nemohl zvednout. Musím ale říct, že jsem se pak cítil docela dobře fyzicky. Ne druhý den, ale až třetí nebo čtvrtý.
Mělo jedenáct vychytaných nul ohlas v podzimních anketách bulharské ligy?
Tohle vůbec nesleduji. Raději moc nečtu, protože v novinách se tam píše někdy až moc. Některé noviny mají čtyřicet stránek a z toho je pětadvacet o CSKA. Většinou píšou samozřejmě o problémech, takže jsem se snažil od toho odstřihnout. Kdybych to všechno četl a vnímal, bylo by pro mě ještě složitější.
Takže noviny v bulharštině byste si už přečetl?
Cyrilici jsem se naučil poměrně rychle a spousta slov je podobná češtině, navíc fotbalové výrazy slyší člověk pořád dokola. Rozumím dobře, mluvím hůř, ale domluvím se.
Fanoušci CSKA patří mezi ty divočejší. Vycházíte s nimi?
Zezačátku jsem se jich trochu bál, protože jsem věděl, že když se člověku něco nepovede, může to být drsné. Tím, že se mi dařilo, to mám zatím u nich dobré, člověk však nikdy neví. Dřív, když se remizoval nějaký důležitý zápas, rozbíjeli hráčům auta nebo je nepustili ze šatny. To se nám nestalo i díky tomu, že fanoušci vnímají problémy, které kolem klubu jsou. Naopak se mi hodně líbí, že CSKA je největší klub v celé zemi a má fanoušky úplně všude. Jedeme šest hodin na druhý konec Bulharska a na předzápasový trénink přijde čtyři sta nadšených lidí. Na každém venkovním zápasu máme lidi.
V české lize se rýsuje další korupční skandál. Jak je to s uplácením v Bulharsku?
Nevím, jestli to funguje i v Čechách, že týmy jako je Razgrad nebo Levski motivují soupeře proti nám. V okamžiku, kdy jsme nabrali ztrátu, byli jsme po sedmém kole osmí a nikdo s námi moc nepočítal, jsem se neoficiálně dozvěděl, že jediné prémie za derby s Levski byly od Razgradu, abychom jejich soupeře ze špičky porazili. Takto nějak to asi funguje, na druhou stranu nějaké zářezy na hřišti jsem nevnímal.
Jaký dojem na vás udělalo městské derby s Levski?
Je to obrovská událost v celé zemi. Na zápas jsme se připravovali dva týdny předem, tři dny před výkopem jsme byli zavření na hotelu, protože už v ulicích nemusí být bezpečno. Auta nenecháváme v okolí stadionu, ale na domluvené chráněné zóně u hotelu a po zápase nás k nim zaveze autobus. Levski jsme tentokrát 1:0 porazili, což byl pro nás hodně důležitý výsledek. Majitel klubu pak vzal celý tým na velkou diskotéku, kde běžel na velkých obrazovkách sestřih ze zápasu a v červené části Sofie se hodně slavilo. Byl to pro mě obrovský zážitek.
Život v bulharské metropoli vám vyhovuje?
Bydlím přímo ve městě, jezdím jenom metrem a jsem pořád v kontaktu s lidmi. První měsíc jsem v to neměl důvěru, ale po půlroce se tu cítím skutečně dobře. Hezké čisté město. Samozřejmě jsou tu velké rozdíly, ne všechny paneláky jsou opravené jako u nás, takže na první pohled nemusí vypadat hezky. Ale když pak člověk pozná lidi, co v nich bydlí, jsou to třeba učitelé či lidé, kteří se mají poměrně dobře, jejich byt je uvnitř hezký, ale panelák zvenku vypadá zvláštně. Ze začátku mi přišlo, že se lidé neusmějí, ale když je poznáte, jsou přátelští.
Skotsko jste si procestoval, byl už čas vyrazit na výlet i po Bulharsku?
Moc volna nedostáváme, v týmu je hodně Brazilců a přijde mi, že nás hodně drží v tréninku, aby neměli čas na hlouposti. Ale přímo u Sofie je nádherné dvoutisícové pohoří Vitoša, z balkonu mám výhled na zasněžené hory. Také jsem byl na jihu u hranic s Řeckem ve vesničce Melnik, kde dělají výborné víno. Dřív to bylo oblíbené víno Winstona Churchilla a teď je i moje oblíbené. Byl jsem i v menších vesničkách s typickou architekturou a s jídlem i pohostinností místních jsem udělal skvělou zkušenost. I když jsem neměl čas vidět všechno, je Bulharsko hodně hezká země.
Dobrý dojem tedy kazí jen ty zpožděné výplaty?
Kdybych věděl, že ji dostanu v určený den, bylo by to určitě lepší. Vše kolem týmu je na špičkové úrovni, máme veškerý servis i svého kuchaře, který s námi všude jezdí. Ale seshora, co se týče majitele, je to trošku zvláštní. Peníze na výplaty asi má, ale snaží se je zaplatit co nejpozději může. Zezačátku jsem z toho byl dost nervózní, ale už je to lepší. Smlouvu mám a jednou mi ty peníze budou muset zaplatit, takže jsem trošku klidnější.
