„Hojí se to pomalu, ale zatím to vypadá dobře. Musím teď hlavně stehno posilovat, mám ho slabé,“ prohodil 21letý střední obránce. „Doufám, že během týdne, dvou, už budu připravený trénovat na sto procent.“
Jak jste vůbec ke zranění přišel?
V týdnu před prvním jarním mistrákem s Jabloncem jsem běžně odehrál na tréninku balon, jenže mě píchlo v kolenu a hned se mi podlomila noha. První diagnóza zněla natažený vaz s tím, že jeden až tři týdny budu mimo. Po měsíci jsem začal trénovat, ale hned při první střele mi tam píchlo. Artroskopie ukázala natržený vaz a dalších šest týdnů přestávky. Ani pak to nebylo dobré, zlobil meniskus, takže z toho bylo celé jaro bez fotbalu. Tak vážné zranění jsem ještě v kariéře neměl, jen zánět okostice v holeni, ale tehdy tak dlouhá pauza nebyla.
Vás to muselo štvát o to více, že se vám podzim náramně povedl?
Nevím, jestli byl výborný, ale osobně jsme byl spokojený. Dostal jsem šanci, odehrál jsem deset utkání v základu, zvládl jsem celou zimní přípravu a cítil se dobře.
Trénoval jste i ve volnu před zahájením přípravy?
Žádná dovolená, musel jsem se po operaci rozhýbávat denně s naším fyzioterapeutem. Rozdíl je jenom v tom, že už netrénuji sám, ale dorazili ostatní kluci. To je lepší.
Je možné, že jste kvůli zranění přišel o domácí Euro do 21 let? Podzimní formou jste si o to říkal a několik vašich vrstevníků se do nominace dostalo.
To si nemyslím, ani jednou jsem nebyl v nominaci. Věkově jsem spadal ještě do dvacítky.
Po nevydařeném jaru Slovácka vám roste konkurence na postu stopera. Čekáte těžký boj o místo?
Rozhodně. Z hostování se vrátili Hofmann a Daníček, do přípravy jde i Paťa Jacko z Prešova. Pro mě to bude ještě složitější kvůli kratší přípravě.
