Během jara však za Plzeň vstoupil jen do čtyř ligových zápasů a odehrál v nich celkem 42 minut. A 32 minut nastřádal ve dvou únorových utkáních Evropské ligy, v nichž Plzeň vzdorovala mužstvu Schalke.
Nyní v létě se zakrátko sedmadvacetiletý Berger, syn sparťanské legendy Jana Bergra, vrátil na Julisku.
Jste z nevydařeného půlročního plzeňského angažmá hodně zklamán?
Čekal jsem od toho samozřejmě víc, že aspoň občas nastoupím v základní sestavě. Teď vlastně ani nevím, jestli mě v Plzni vůbec chtěli. Ale každopádně to pro mě byla i zkušenost.
Můžete tu zkušenost konkretizovat?
I když jen jako náhradník, tak jsem si zahrál Evropskou ligu. Poznal jsem pod koučem Vrbou i jiné tréninky než v Dukle, poznal jsem nové spoluhráče, jiné fungování klubu. Odnesl jsem si toho z Plzně dost, ale pochopitelně, že ty zápasy mi chyběly. Teď si říkám, že je toho půlroku škoda, jenže to jsem nemohl tušit.
Když jste se do Dukly vrátil, neměl jste problémy s rozehraností?
Trochu horší to bylo s kondicí. Já myslím, že zápasy dají v tomhle směru člověku nejvíc. Ale časem se to dalo do pořádku, přestože v přípravě jsem neodehrál ani jeden zápas celý, navíc jsem týden marodil s anginou. Ale už jsem docela v pohodě.
Že jste se dal do pořádku, o tom svědčí i fakt, že k prvnímu ligovému utkání Dukly se Spartou jste nastoupil v základní sestavě. Udržíte se v ní i v sobotu v Liberci?
Doufám, ale to je otázka spíš pro trenéra.
Vraťme se ještě k remíze se Spartou. Jak toto utkání hodnotíte?
Asi jako všichni spoluhráči. Byla velká škoda, že když jsme tak dlouho vedli, nakonec jsme vyrovnávací branku dostali v nastavení. Ale musím uznat, že v poli byla Sparta lepší. Já byl už vystřídaný, sledoval jsem ten sparťanský nápor z lavičky, ale věřil jsem, že to těsné vedení udržíme. Nestalo se, ale vzhledem k průběhu zápasu je ta remíza spravedlivá.
Teď vás čeká duel na mistrovské půdě v Liberci, kde jste loni v říjnu 2:1 vyhráli. Jak k tomuto zápasu vzhlížíte?
Určitě ne tak, že když jsme tam vyhráli před rokem, tak že se to teď musí opakovat. Liberec je hodně silný soupeř a jistě už se nenechá zaskočit podobně jako loni. Možná by nám mohlo pomoct, že oni mají v nohách středeční pohárový zápas s Kluží, ale když to vezmu podle sebe, tak ty dva dny na nabrání nových sil asi stačí. Lehké to prostě v žádném případě nebude.
V minulém soutěžním ročníku si Dukla coby nováček nasadila vysoko laťku konečným šestým místem. Jak vidíte sílu mužstva dnes?
Jednoznačně máme na klidný střed tabulky. A jestli to bude šestá nebo jiná příčka, to se teď říct nedá. Každopádně jsem přesvědčený, že jsme stejně silní, i když odešli stoper Švejdík, záložník Hanousek a střelec Lietava. Vzadu je velice dobrý Božič, který občas na stoperu nastupoval už na jaře, do zálohy přišli Kalouda s Borkem a do útoku Pospěch. Jak říkám, ten střed tabulky je základ a když se bude dařit...
Za necelé tři týdny vám bude sedmadvacet. Jaké máte v tomto ideálním fotbalovém věku plány?
Po tom promarněném jaru chci zase hrát co nejlíp v Dukle. Tím spíš, že se na Julisce cítím opravdu skvěle. No a když mi to půjde, tak se uvidí.
Loni v září jste v rozhovoru přiznal, že vás láká vyzkoušet si bundesligu. Platí to pořád?
Samozřejmě, že to platí. Ale jak říkám, abych se dostal ven, musím nejdřív patřit k nejlepším hráčům v české lize. Moc dobře si uvědomuju, že jinak si chuť na dobré zahraniční angažmá můžu nechat zajít.
