"Potvrdila se slova kapitána mužstva Rosického, že národní mužstvo umí hrát útočný fotbal i bez nakopávání míčů na dlouhána vepředu," říká Luhový.
Že trenér Brückner nezvolil taktiku 'všechno na dlouhána Doška', to prý byla pro české mužstvo záchrana.
"Kdyby se hrálo na vysunutého Doška, tak nevěřím, že by ofenziva tak dobře vycházela. Samozřejmě, že pokud byl po ruce Koller, postavil bych ho. Ale snažit se nahradit ho podobným typem, to považuju za nesmysl. Protože Koller je naprosto výjimečný a jedinečný," pokračuje Luhový.
"Přitom Koller už má roky, musí se myslet dopředu a nová varianta útočného stylu musí být především fotbalová. A zápas s Irskem potvrdil, že to půjde i bez té obvyklé dvoumetrové věže."
Jedenatřicetinásobný reprezentant si samozřejmě nemohl nevšimnout znamenitého Jankulovského.
"Bylo obdivuhodné, jakým způsobem na sebe vzal důležitou roli vůdce mužstva a tahouna. Co všechno vedle gólu dokázal kolem irského pokutového území, přitom z postu levého obránce, to se hned tak nevidí," pokračuje Luhový.
Internacionál je přesvědčen, že tým, který ve středu byť těsně, ale naprosto zaslouženě porazil Iry, může obstát i v zápasech s těžšími soupeři.
"Musí se ale víc dařit Rosickému," zdůrazňuje Luhový a dodává, že středeční kolektivní výkon dal zapomenout na fakt, že ne všichni reprezentanti mají optimální formu.
Na adresu kapitána mužstva Rosického Luhový poznamenává:
"Zdá se, že Tomáš Rosický je typem hráče, který září v klubu, ale v národním mužstvu leckdy už tolik nevyniká. U Rosického to taky nejspíš bude tím, že v Arsenalu má kolem sebe fotbalově mnohem vyspělejší spoluhráče, líp se vedle nich cítí a hraje s obrovskou chutí. A do třetice - jsem přesvědčený, že právě Rosický často hraje tak, jak se ten den vyspí. Hlavně u něj záleží na tom, jakou má zrovna náladu."
Rozdílným poločasům, především pokud jde o nasazení, se Luhový nediví.
"Tak pekelné tempo, s jakým české mužstvo na Iry vyrukovalo, prostě celý zápas vydržet nejde. Bylo jasné, že záměrem je dostat soupeře pod drtivý tlak a co nejdřív ho zlomit gólem. A právě tohle českým fotbalistům vyšlo. Proto taky ke konci první půle zvolnili a po přestávce hráli velice dobře hlavně takticky."
Podle Luhového se také musí vzít v úvahu, že na aktivitě hodně přidali Irové.
Za to, že v zápase přišly i irské šance, by Luhový českou defenzivu nezatracoval.
"Vždyť irští fotbalisté jsou velice dobří. Navíc přece nejde naplánovat, že soupeř žádné příležitosti mít nebude. O chybách je přece každý zápas, v některých momentech třeba uklouznete, špatně si míč zpracujete, nepochopíte spoluhráčův záměr. Důležité potom ale je, abyste přesto neinkasovali, aby vypomohl kolega."
Příkladem podle Luhového může být moment, kdy Čechovi ve druhém poločase vypadl míč z rukou po centrovaném míči. "Ale jeho spoluhráči mákli a nebezpečí zažehnali."
Kritika reprezentantům pomohla
Víc než občasné zaváhání v obranné činnosti vadil Luhovému opakovaný projev ukřivděnosti. Tedy vlastnosti, která v arzenálu českých reprezentantů tradičně zaujímá nezanedbatelné místo.
"Jankulovski odehrál zápas jak z partesu a jeho první slova novinářům jsou, že české mužstvo umlčelo kritiky. Prostě ta ukřivděnost z jeho slov čišela. Škoda, že tak zkušený fotbalista význam slova kritika vůbec nechápe. A nejspíš kvůli téhle nevědomosti proti sobě a reprezentačním spoluhráčům média zase jen popuzuje."
Luhový je přesvědčen, že právě díky předchozí kritice ze všech stran přistoupilo národní mužstvo k zápasu s Irskem tak zodpovědně.
"Jankulovski prostě fantasticky hrál, ale hloupě pak mluvil. Jsem přesvědčený, že ta kritika našim fotbalistům moc a moc pomohla. Vsadil bych se, že o ní a o sobě moc a moc přemýšleli. A nejsem si úplně jistý, že by ve středu předvedli takový výkon, kdyby je nikdo nekritizoval," míní Luhový.
"Přičemž zrovna Jankulovski moc dobře ví, pod jakou kritikou je jeho Ac Milán. A leckdy i po vítězných zápasech, stejně jako byli Češi po nepřesvědčivé výhře nad San Marinem. Takže, abych to shrnul: všechna ta kritika českého národního mužstva padla na úrodnou půdu, dobrá věc se novinářům i fotbalistům podařila," uzavírá Luhový.
 Typický obrázek z vítězného zápasu Česka s Irskem: Marek Jankulovski nezadržitelně proniká k irské brance, tentokrát ho nezastavil McGeady. |
