To jsem já, Diego. Argentinská fotbalová modla je zpět

JOHANNESBURG (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - I reprezentační záložník Maxi Rodriguez si před lety nechal navždy nakreslit na rameno portrét Diega Maradony. "Kristus a Diego, k nim se modlím." V sobotu odpoledne stál u lajny stadionu Ellis Park v Johannesburgu, jako náhradník byl připravený vběhnout do hry a do ucha mu šeptal pokyny muž, k němuž vzhlížel už jako kluk – Diego Maradona.

NETRADIČNĚ V OBLEKU. Trenér argentinských fotbalistů Diego Maradona vyměnil pro utkání s Nigérií teplákovou soupravu za oblek. | foto: AP

Po 16 letech se vrátil na mistrovství světa.

Milovaný a nenáviděný.

Fotbalový superman, ale taky komediant, nevycválanec a feťák, kterému na šampionátu 1994 víceméně ukončil hráčskou kariéru pozitivní dopingový nález. Už nikdy se neměl vrátit na scénu, před lety dokonce kvůli předávkování ležel na smrtelné posteli, a najednou tu byl.

"Je ohromné, že můžu být zpátky. Řekl jsem svým hráčům, že pro tenhle měsíc stálo za to žít. Přijeli jsme si pro pohár. Já totiž vím, jak se k němu můžeme dostat. Musíte do toho vložit celé své srdce, celý svůj život," prohlásil šampion z roku 1986 před prvním utkáním s Nigérií.

A pak začala jeho one-man show. Ani skvělý výkon Lionela Messiho nebyl nic proti tomu, co během sobotního utkání předváděl zarostlý kouč Argentiny.

Konečně se z obvyklé teplákové soupravy převlékl do šedivého obleku, který se v slunci blýskal. Když Maradona uviděl, že ho kamera snímá zblízka, našpulil rty, usmál se nebo prostě jen zvedl obočí. A rychlý první gól ho dostal do varu. Jako by od té chvíle existoval už jen on.

"To je celý Diego, když se mu daří. Patří mu svět. V každém gestu říká lidem: Dívejte se na mě. Tady jsem," říkali novináři z Argentiny. Během rozhárané jihoamerické kvalifikace sledovali zarmouceného a naštvaného muže, který na každou kritiku reagoval popudlivě až sprostě. Najednou se před nimi zjevil šťastný herec.

Po Heinzově gólové hlavičce se Maradona dlouho objímal se všemi, kdo byli okolo, a pak vletěl dobrých pět metrů do hřiště. "El Gringo! Gringo," ječel na levého obránce. Heinze ho neslyšel, a tak Maradona pětkrát ďábelsky zapumpoval rukama do lidí a Heinzemu poslal aspoň políbení na dálku.

Od té chvíli byl nejsledovanější trenér světa k nezastavení. Po faulech se vztekal a teatrálně kroutil hlavou, jindy stál nehnutě pět vteřin s rukama rozpaženýma jako Ježíš nad Riem, aby rozhodčímu ukázal, že se jeho verdiktu diví. "Moji hoši musí cítit, že hraju s nimi. Je to můj styl. Jiný nebudu," tvrdil, ač občas připomínal cirkusáka.

Celý stadion se bavil, když Maradona míjel vymezené území a šlapal do hřiště. Tak dlouho mu to procházelo, až ho musel těsně před přestávkou napomenout čtvrtý rozhodčí. Co na to Maradona? Jako omluvu si zapíchnul prst do spánku, protože prý na tu bílou čáru prostě zapomíná.

Ani na chvíli nezůstal v klidu, a když proti němu po vydřeném vítězství 1:0 kráčel jeho nástupce Lionel Messi, nadšením ho zvednul do vzduchu a vášnivě políbil na tvář.

A na tiskovou konferenci už zase přišel v teplákách.

Pohled fanouška: Diego je bůh, ale taky mizerný trenér

Modrobíle zmalované tváře, na hlavě huňatou modrobílou paruku a na sobě národní dres s číslem 19. Ten nosil Lionel Messi na minulém šampionátu.

Jeho věrný fanoušek Guillermo Norman ho obléká každý den, takže ho má zpocený a špinavý. "Nemám ho kde vyprat, zatím přespáváme v karavanu," vyprávěl rozjuchaný, když si po výhře 1:0 nad Nigérií kupoval hranolky. "Jsem z Rosária jako Lio, toho chlapce miluju. Těší mě, že Diego (Maradona) konečně pochopil, jak ho musí využít."

Maradona to dosud nevěděl?
Absolutně ne. K takovému hráči se musí trenér chovat s úctou, jenže Diego ho nechával trápit.

Jak to myslíte?
Celou kvalifikaci jsme hráli na dva útočníky, výsledky šílené, Messiho výkony špatné. Nikdo mu nepomohl. Celá Argentina si myslela: Á, přijel spasitel, vyhraje to sám. Jenže Lio sám nic nezmohl. Nehrál v týmu, ale ve spolku domýšlivých jednotlivců. Fanoušci měli radši Téveze, protože ten aspoň bojoval a navíc je to pravý Argentinec. Lio odešel jako malý kluk do Barcelony, takže se nám ztratil z dohledu.

Jak by se měl Maradona chovat k Messimu?
Podřídit se mu. Jako se Argentina podřizovala Maradonovi v jeho éře, tak by se měla podřídit Messimu. To znamená? Proti Nigérii se mi to líbilo. Hrálo se na tři útočníky, Lio měl volnost, spoustu času strávil s balonem a mohl vymýšlet. Žádný jiný fotbalista na světě nedokáže co on. V Barceloně to pochopili hned, Diegovi to trvalo dost dlouho.

Nebo mu to možná někdo poradil.
Určitě poradil! Každý ví, že mu pomáhá Carlos Bilardo, trenér mistrů světa 1986. To on tehdy stvořil taktiku pro Maradonu.

Mluvíte, jako by Maradona tápal.
To je slabý výraz. On je komediant, ne trenér. Taktika mu nic neříká. Strategie? Nula. Střídání? Noční můra. Chybí mu intuice. Že mu dali reprezentaci, to bylo bláznivé.

Přesto se k němu Argentina modlí.
Jistě, Diego je bůh, on je vyvolený. Jako hráč zůstane nesmrtelným, stejně jako Evita Perón nebo Che Guevara. Jenže trenér je to mizerný.

Copak dělá všechno špatně?
Ne ne, je to ohromný motivátor, hráči vzhlíží k jeho legendě. A bere na sebe tlak, aby ulevil týmu. V Argentině je totiž 40 milionů trenérů.