Ve světě populární politik a někdejší partyzánský vůdce Tito, který zvolil "jugoslávskou cestu ke komunismu" a jehož Stalin tak nedlouho po roce 1945 označil za krvavého psa, po celou dobu války vedl boj proti Němcům. V roce 1974, v právě v době světového šampionátu, se však objevil v západním Německu při vůbec první návštěvě této země.
"Přijel komunistický de Gaulle," přivítal jej tehdy týdeník Der Spiegel. Jugoslávský socialismus začal mít v té době značné ekonomické potíže a vyšlo najevo, že Tito přijel dojednat státní půjčku ve výši 700 milionů marek. A u vlády země, v níž v té době působilo 600 000 jihoslovanských "gastarbeiterů", pochodil.
Dne 25. června, den před utkáním osmifinálové skupiny v Düsseldorfu Jugoslávie - NSR (0:2, branky dali Paul Breitner a Gerd Müller), tak uspořádal Tito v tamním hotelu Park velkolepou recepci.
"Poté, co jsme prohráli, se začalo povídat, že výsledek zápasu byl předem dohodnutý právě kvůli té půjčce," uvádí ve zmíněném deníku renomovaný autor Tomislav Židak. "A že si tak Německo pojistilo cestu svého týmu za titulem. Těžko říct, co je na tom pravdy, ale mnohem později jsem se z dobře informovaných zdrojů dozvěděl, že půjčku už Jugoslávie nikdy nevrátila..."
Jugoslávie tehdy měla jeden z nejsilnějších týmů v historii v čele s Džajičem, Buljanem, Mužiničem, Šurjakem, Katalinskim či Bajevičem. V základní skupině mužstvo remizovalo s obhájci titulu Brazilci a se Skotskem, tým Zaire rozdrtilo 9:0 a na světě byl postup do další fáze z prvního místa.
Ivan Buljan, později manažer a ředitel Hajduku Split, připouští, že se něco podezřelého dít mohlo. "Minimálně to, že trenér Miljan Miljanič před tím zápasem dost prapodivně promíchal sestavu. Rozhodně jsme utkání nevypustili, prohráli jsme celkem hladce. Miljanič však tehdy opravdu udělal několik zvláštních rozhodnutí," vzpomíná.
Pravda ovšem je, že také tým NSR v čele s Beckenbauerem, Vogtsem, Müllerem, Overathem, Bonhofem či Breitnerem byl velmi silný a jeho pozdější titul byl považován za zasloužený.
Nicméně skutečnost, že tehdejší Jugoslávie před zmíněným duelem dostala "infuzi" ve výši 700 milionů marek, nikdo vyvrátit nemůže. "Bohužel, nejdůležitější svědci, Tito i Miljanič, jsou po smrti," dodává Tomislav Židak.
Josip Broz Tito zemřel v roce 1980, Miljan Miljanič, pozdější trenér Realu Madrid, předseda fotbalového svazu Jugoslávie a pak i Srbska, v lednu tohoto roku.
