"Docela nám to funguje, ale nechci to zakřiknout," klepe na dřevo stoper Martin Klein, autor druhé branky Teplic.
Vy většinou pálíte z dálky, anebo se trefíte hlavou. Teď zblízka po souboji na zemi. Co jste tomu říkal?
Takhle se mi to ještě nepovedlo. Byl to teprve můj druhý gól nohou. Míč mě podběhl, já se zorientoval dřív než obránce a dal jsem to brankáři naštěstí kolem nohy.
Na začátku zápasu vás Jablonec přehrával. Proč?
Byli jsme unavení, nerozběhaní. Možná na to mohl mít vliv středeční pohár v Liberci. Úvod jsme zaspali. Na hřišti jsme si řekli, že by to bylo jen čekání na gól, že musíme hrát aktivně. Věděli jsme, že když se to podaří, zatlačíme každého soupeře. Jakmile jsme se dostali do vedení, měli jsme zápas pod kontrolou.
Doma nedostáváte góly. V čem vězí tahle úspěšná šňůra?
Hrajeme dlouho pospolu. I když se teď v obraně nějací kluci vyměnili, tak návyky mají zažité z tréninku. Merzič to zvládl, Vidlička taky, i když hrál přes nohu. Víme, že když to vzadu udržíme, vyhrajeme. Branku vždycky dáme.
O Evropu bojujete v lize i poháru. Je to hodně náročné?
Dá se to zvládnout. Míň se trénuje, víc hraje, to je lepší. Věřím, že uspějeme na obou frontách.