„Chtěl jsem odčinit svoje neproměněné šance ze Slavie, což se povedlo,“ oddychl si Vaněček, který shodil plnovous. „Schválně jsem se po Slavii oholil a začalo mi to tam padat. Ale ne z pověrčivosti, prostě to chtělo změnu.“
V 1. kole za umělecký dojem body nedostali, na trávníku mistrovské Slavie padli 0:1 po chybně nařízené penaltě, v sobotu jim na konto přibyly první tři v sezoně.
„Minulá sezona ukázala, že když budeme hrát fotbal, který po nás trenéři chtějí, tak to určitě přinese svoje ovoce. Myslím, že v tom pořád pokračujeme,“ líbí se Vaněčkovi, že skláři pokračují ve fešáckých výkonech. „Každý si přeje na loňský ročník navázat. Všichni chceme zopakovat úspěch a v lepším případě ještě postoupit do pohárů, což by si celý klub i fanoušci přáli.“
I kapitán Admir Ljevakovič cítí, že se podařilo formu udržet. „Už po výkonu na Slavii jsme věděli, že máme na to navázat na minulou sezonu. Proti Dukle se to ukázalo. Trenéři se snaží dělat co loni, my se snažíme to plnit. Dokud to bude fungovat, tak super, když ne, přijde facka. Ve fotbale nikdy nevíte, kdy se to zlomí,“ je Ljevakovič opatrný v předpovědích.
Teplicím pomáhají i zažité automatismy. V prvních dvou kolech se základní sestava neměnila. „A minulou sezonu jsme až na jeden dva posty v téhle sestavě odehráli také. Sehranost musí být,“ vidí to jako plus útočník Vaněček.
Ale Ljevakovič chválí všechny z kádru: „Hráči, kteří naskočí, musí trenérovi ukázat, že patří do sestavy. Každý ví, že nás nemůže hrát patnáct v základu. Je dobře, že kdo vystřídá, je na tom dobře psychicky a snaží se mančaftu pomoct.“
I Vaněček poznal roli náhradníka. Loni na podzim zářil, na jaře se však útočnou jedničkou stal Marek Červenka. Teď si zase role prohodili. „Nerad bych odpovídal na téma útočníka číslo 1. Když jsme se bavili naposledy, tak jsem pak od začátku odehrál jediný zápas,“ vybavuje si Vaněček horší časy.
Nyní je v ráži. První gól dal jen dvě minuty po zásahu Ljevakoviče, skóroval hlavou, po přestávce se trefil pohotově nohou a 4 251 diváků aplaudovalo.
„Určitě bych góly nedal bez nádherných akcí spoluhráčů,“ poděkoval Vaněček. Při prvním mu nahrál ze strany Jan Krob. „Trošičku jsem si na ty jeho centry zvyknul, Krobík je má nejlepší v lize a každý zápas to prokazuje. I na tréninku mají všechny hlavu a patu. Před druhým gólem bych ocenil Honzu Rezka. Každý si myslel, že bude střílet, on míč ještě prostrčil, já ho pustil Fillovi, odrazil se ke mně a já ho halfvolejem uklidil.“
Vaněček přiznává: „Cítím se skvěle.“ Už na Slavii to takhle měl. „Docela jsem si tam zaběhal, i pár soubojů vyhrál, bohužel jsem svůj výkon nevyjádřil gólem, což se od útočníků vyžaduje. Dneska jsem to vynahradil. Chtěli jsme hodně vyhrát, protože body jsme si zasloužili už v Edenu. Doma jsme nechtěli nechat nic náhodě.“
Náhoda to nebyla, Teplice dominovaly a bavily. I díky taktice cpát centry na novou stoperskou dvojici Dukly Jiránek - Ostojič, která, ač zkušená, se sehrává. Všechny góly šly z prostoru, který musejí čistit právě stopeři. Nehlídaný defenzivní záložník Ljevakovič tak otevřel skóre z pozice pro něj nezvyklé.
„Nikdy jsem takhle sám před brankářem nestál, možná v přátelákách,“ usmíval se. „Snažili jsme se napadat vysoko, proto jsem se tam takhle dostal. Fillo mi krásně narazil do kroku. Nechci kecat, ale fakt jsem chtěl naznačit střelu, aby si gólman lehnul na jednu stranu a já střílel na druhou. Přísahám! Nebylo to, že bych zavřel oči a pálil naslepo.“
Ve středu Teplice nastoupí v poháru na hřišti Loko Vltavín, v sobotu hostí v lize Jablonec.
