Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Soupeře Sparty trénuje gruzínský svéráz. Gól slavil kopáním do reklam

PŘÍSNÝ POHLED. Temuri Kecbaja povede fotbalisty APOELU Nikósia do utkání proti Spartě. | foto: Reuters

1 2015
Moc lepších fotbalistů než byl on, Gruzie neměla. Temuri Kecbaja, který ve čtvrtek večer povede APOEL Nikósia jako trenér do utkání proti Spartě, býval skvělý záložník, válel v Řecku, Skotsku i v Anglii. Jenže málo platné - fanoušci si ho spojují především s bláznivou oslavou gólu, kterou předvedl coby hráč Newcastlu United.

Hlavně v Anglii si moment z konce ledna 1998 živě pamatují. Kecbaja začal zápas proti Boltonu na lavičce, do hry šel až ve druhém poločase. Už běžel nastavený čas, když si ve vápně našel odražený míč a tvrdě ho napálil do branky, čímž trefil Newcastlu vítězství.

To, co následovalo, šokovalo všechny na stadionu.

Kecbaja ze sebe serval dres, hodil ho mezi fanoušky v přední řadě a začal jako smyslů zbavený kopat do reklamních panelů u hřiště. Spoluhráče, který mu přiběhl ke gólu gratulovat, zlostně odháněl loktem a dál kopal - neohlížel se ani na to, že hned za bariérou seděli fotografové.

Proč takový záchvat zuřivosti, když by měl mít spíš radost, že rozhodl o třech bodech pro svůj tým? Kecbaja později svůj úlet vysvětlil tím, že byl naštvaný na trenéra Ruuda Gullita, který mu dával minimum příležitostí.

Dnes se k podivné oslavě už ale vracet nechce. „Už se mě na to neptejte. V Newcastlu jsem udělal tolik dobrých věcí a všichni si pamatují jen tohle,“ zlobil se, když se ho před dvěma lety na (ne)slavný moment ptali novináři v Irsku, kam přijel coby trenér gruzínské reprezentace. „Někdy prostě uděláte hloupost, když slavíte gól. Byl to pro mě špatný moment, ale když mi ho pořád budou připomínat, nepodaří se mi na něj zapomenout.“

Ani před utkáním se Spartou se nerozpovídal o nic víc. Když dostal otázku, zda v něm i dnes na lavičce občas bouchnou emoce stejně jako tehdy na hřišti, odpovědi se vyhnul trochu zvláštně. „Teď hrají jiní. Já ne,“ ušklíbl se.

Od dob, kdy nastupoval v Premier League, se vzhledově skoro nezměnil. Holá hlava, přísný pohled, pořád vysportovaná postava. Hráčskou kariéru přitom uzavřel už před devíti lety, předtím už dva roky dělal v kyperském Anorthosisu Famagusta hrajícího trenéra.

V klubu vydržel pět let a dokázal velké věci: vyhrál titul, postoupil do Ligy mistrů, kde Famagusta potrápila třeba Inter Milán. Krátce pak vedl řecký Olympiakos, než přijal nabídku trénovat gruzínskou reprezentaci. Když v roce 2014 skončil, spekulovalo se o návratu do Newcastlu, nakonec ale na konci letošního srpna převzal APOEL.

A teď se chystá na Spartu, proti které by po domácí porážce 0:3 se Schalke potřeboval bodovat. Co plánuje, aby jeho tým v Praze uspěl?

„Nebudu nic prozrazovat. Nechci odkrývat naše zbraně. Čeká nás důležitý zápas, ale takové jsou v Evropské lize všechny,“ říkal s kamennou tváří. Pak přece jen aspoň naznačil, na co si dát pozor. „Sparta se v porovnání s předchozími roky zlepšila, dává hodně gólů. Ale také hodně inkasuje. Umí potrestat chyby, my je nesmíme udělat.“

Dobře ví, o čem mluví. Chybu, kterou udělal před sedmnácti lety, mu dodnes všude připomínají.



Témata: Sparta




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze