Otvírá se třetí kapitola Rosického knihy. V té první byl sparťanem. Jedním z mála, který mohl pravidelně hrát už v osmnácti. Když ho trenér Hašek vzal poprvé na zimní soustředění do rakouských Alp, cvičil jako jediný místo s opravdovou činkou jen s tyčí bez závaží. Víc by neuzvedl, už tak se večer do posilovny sotva došoural. Ale pak dal v Lize mistrů gól po slalomu – na Highbury, Arsenalu!
Uplynul rok a půl. Vzpomínám, jak podepisoval smlouvu v Dortmundu. Tmavý večer, hustě pršelo. Dvacetileté pískle, zmožené chřipkou, s šálou okolo krku a mámou za zády.
Ale ty oči! Já se nedám, jiskřily mezi dravými žraloky německého fotbalového byznysu, kteří se usmívali: „Dejte mu řízek, ať trochu zesílí.“ Přes půl miliardy korun, tehdy rekord bundesligy. Kde jsou ty časy, Arsenal dá možná dvě třetiny.
Komentář - Mýma očima |
Rosický se prosadil v Německu do tehdy ještě hvězdného týmu kouče Sammera. Pak přivítal kumpána Kollera a spolu zůstali i ve chvíli, kdy se tu rozpadlo mocné vestfálské impérium. Nikdy nepodlehl skepsi, kritice ani marnosti. Odpracoval si tu pět a půl roku.
Přestál porážky, zranění. Vyhnul se osidlům bulváru, když začal chodit s modelkou Kocurovou. Prokličkoval i přestupovými víry. „Nechci někam přijít a hrát jen průměrně, nejsem si jistý, že už bych měl jít...,“ říkal v prosinci 2002, když se po něm přeptávala Barcelona.
Ne, to nebyla zbabělost ani opatrnost. Jen nezvykle racionální zhodnocení vlastních možností. V tlaku věčných řečí: „Proč jsi už dávno neodešel? Zahníváš tam.“
Arsenal, Real Madrid, Liverpool, Porto, Juventus, Chelsea, pak jen Atlético. Odolával. A postupně rostl. Někdy zářil, jindy míň. Možná nedával tolik gólů. Ale nikdy neklesl do průměru. Vždycky se vědělo: Pozor, v Dortmundu pořád hraje „malý Mozart“.
Když se po Euru 2004 (ne)rozloučil s reprezentací Nedvěd, převzal Rosický bez humbuku, jaksi nenápadně, zato samozřejmě roli vůdce týmu. Neřval, jen ho prostě řídil. A dovedl až na mistrovství světa. Protože měl ty nejlepší schopnosti. Stejně jako kdysi ten klučina na plácku mezi proseckými paneláky.
