Na turnaji ve Spojených arabských emirátech český kouč vyrukoval se čtyřmi obránci, třemi středními záložníky a třemi útočníky. A výsledek?
Bezbranková remíza s domácím výběrem a porážka na penalty. A poté prohra 0:2 s Ázerbájdžánem. "Celkově jsme v systému pracovali dobře," tvrdil přesto Bílek.
"Měl jsem tady šest útočníků a potřeboval jsem je všechny prostřídat, vidět je v akci," obhajoval to.
"Díky systému jsme získali spoustu míčů už na polovině soupeře, ale bohužel chyběla kvalita v ofenzívě, nedostali jsme se do kloudného zakončení a branku soupeře jsme ohrozili jen sporadicky," přiznal nakonec.
V základním rozestavení se třemi útočníky to před čtyřmi lety zkoušela Sparta a byla z toho jedna z jejích nejslabších sezon v samostatné historii české ligy. A když s tím teď přišlo národní mužstvo, utrpělo jednu z nejostudnějších porážek.
"Většina z nás ten systém nemá zažitý, dopředu se v něm musí hrát jinak, než jsme zvyklí. V ofenzívě jsme tady měli největší problémy," řekl záložník Mario Lička.
Podle hry i výsledků v Emirátech se zdá, že systém čtyři tři tři je pro český tým odsouzen k zániku. "To vůbec ne," ohradil se trenér Bílek. "Vždyť někteří hráči v něm nastupují ve svých klubech. Blažek, Papadopulos, Hloušek, Necid, Magera ti všichni hráli ze svého místa, které znají z klubů."
Ale český tým hru se třemi typickými útočníky téměř nezná. Za dlouhé éry trenéra Brücknera tak nastoupil jen proti outsiderům ze San Marina či Andorry. Takové rozestavení je vlastní například Nizozemcům, jejich klubům i národnímu mužstvu. Ale ne Čechům.
Bílek přinesl novinku při svém debutu u národního mužstva. A neosvědčila se. "Neříkám, že tak budeme hrát i příště. Ale je to prostě jedna z možností."
Velkým propagátorem systému se třemi útočníky je italský trenér českého původu Zdeněk Zeman.
Kouč Bílek pokračuje:
"Mně se prostě líbí systém, ve kterém máte zesílený střed hřiště. Ale samozřejmě záleží taky na tom, jaké pro něj máte k dispozici hráče. Já si ho představoval tak, že budeme hodně nebezpeční pro soupeře. Ale to se nestalo."
Systém je náročný především pro krajní obránce a křídla, protože musí zastat práci na celé dlouhé straně hřiště. Útočník se musí vrátit k vlastní brance se "svým" obráncem. Bek zase musí podporovat ofenzívu, útočit po křídle, centrovat, ale taky si plnit defenzivní úkoly.
