"Modlil jsem se, aby to už to tentokrát byla branka skutečně uklidňující, která týmu pomůže," vyprávěl aktuálně nejlepší střelec ligy. "Vzadu pak sice nějaké chybičky byly, ale kluci to zaplať pánbůh nějak zvládli."
Byl jste před penaltou nervózní?
Nebudu dělat hrdinu, úplně dobře mi nebylo. Snažil jsem se soustředit, v tom mi pomáhají fanoušci, že jsou za brankou v klidu a nedělají tam nějaká gesta. Já se tak můžu soustředit jen na balón a na to, abych nepřestřelil.
Dokázali jste zastavit rozjetou Sigmu. Jak těžký to byl soupeř?
Olomouc hraje dobrý, kombinační fotbal, který mám rád. Jsou mi celkově sympatičtí. Přeju jim, ať v lize vyhrávají, kéž by v Evropě udělali i Everton. Byli v euforii, věděli jsme o tom. Ale fotbal je i v tom krásný, že kdekdo by sice mohl čekat výhru hostů, ale vyšlo to nám. Snažili jsme se dobře bránit, v prvním poločase nám to šlo líp. Ale hlavně jsme se soustředili na zlobení v útoku.
Váš úder do hlavy Škerleho znamená, že Švancara není jen hračičkou?
Když máte trenéra Mazuru, který vás do něčeho nutí, musíte jej poslouchat. Tentokrát už jsem nebyl tak nebezpečný s míčem u nohy, ale snažil jsem se i brzdit nějaké útoky. Fauly k tomu někdy patří. Ale Alešovi se tímto musím omluvit. Určitě mě zná, ví, že nejsem zákeřný hráč. Žádný úmysl v tom nebyl.
Pak jste po odpískání popadl míč. Kam jste s ním utíkal? Vzpomněl jsem si na ragby a chtěl jsem běžet do branky. (směje se) Já se chtěl hlavně vyhnout žluté kartě a už jsem viděl, jak za mnou ten rozhodčí d'Artagnan běží, chtěl jsem utéct. To už jsou ty mé blbosti navíc.
