Delegát zápasu Miroslav Svoboda ohodnotil Fraňkův výkon známkou 5, což znamená podprůměrný výkon.
Nejvážnější chybu Franěk udělal ve 24. minutě, když nepochopitelně neodpískal proti Spartě penaltu za faul Kladrubského na Juna. Jde o hrubou chybu z kategorie těch, které ovlivní výsledek.
Franěk ale selhal v celém zápase, nedostatečně a špatně se na hrací ploše pohyboval. Až na sestřelení Juna byl od většiny kritických situací a faulů příliš daleko a podle toho pak jeho nepřesné verdikty vypadaly.
Franěk se snažil být velkorysý a suverénní, jenže místo toho se stal evidentně nejhorším mužem zápasu.
"Že měl za faul na Juna odpískat penaltu, to nemůže nikdo zpochybnit," říká předseda svazové komise rozhodčích Luděk Macela. "Také ve druhé půli se zdálo, že teplický hráč zahrál před svou branou rukou, přičemž ji měl od těla," připomněl Macela další inkriminovanou situaci.
Proč Franěk jasný pokutový kop proti sparťanům neodpískal, to si Macela vysvětlit neumí.
"Pochopit to nedokážu, ale přitom zdůrazňuju, že z žádných nekalých úmyslů Fraňka nepodezírám. Pořád ho beru jako jednoho z našich nejtalentovanějších a nejlepších rozhodčích, který před sebou má velkou fotbalovou budoucnost," poznamenává Macela.
Křištálová lupa Šéf rozhodčích nechce o případném potrestání Fraňka spekulovat.
"Musíme to probrat na naší komisi, pozorně si prohlédneme videozáznam a teprve potom rozhodneme. Každopádně to ale vypadá, že si Fraňka na středeční komisi pozveme," uvedl dále Macela.
Delegát zápasu Miroslav Svoboda se sudím Fraňkem neodpískanou penaltu bezprostředně po utkání rozebíral.
"Franěk se hájil tím, že Jun prý šel hlavou nízko a navíc do souboje s Kladrubským zezadu, který ho tak nemohl vidět," říká Svoboda.
"Jenže aby hrál Jun nebezpečně proti vlastní osobě, musel by mít hlavu pod úrovní pasu. Ale tam ji neměl ani náhodou. Samozřejmě, že Kladrubský ho trefil nešťastně a neúmyslně, ovšem to nemění nic na tom, že penalta to byla jasná. Tuhle situaci prostě Franěk vyhodnotil špatně."
A co moment z druhé půle, kdy měl jeden z teplických hráčů zahrát před vlastní brankou rukou?
"To jsme také probírali a nakonec jsme situaci vyhodnotili jako spornou. V tomto případě bude záležet na tom, jak se k tomu postaví komise rozhodčích. Centr z pravé strany totiž před skákajícím hráčem Teplic někdo přizvedl a ani ze záznamu není ta ruka jasně prokazatelná. Takže tuto situaci jsem k Fraňkovým chybným rozhodnutím nezařadil," pokračuje delegát Svoboda.
Fraňkovo hodnocení známkou 5, tedy podprůměrný výkon, delegát Svoboda zdůvodňuje: "Udělal závažnou chybu, když nenašel odvahu odpískat proti Spartě penaltu, měl nedostatky v pohybu, měl být u přestupků proti pravidlům včas, nenechat hráče po svých verdiktech diskutovat a mávat rukama, zkrátka měl v zápase vystupovat poněkud jinak."
Samotný rozhodčí Franěk ani při opakovaném volání redakce iDNES.cz svůj mobilní telefon nezvedal...
Čtyřiatřicetiletý Pavel Franěk vešel do povědomí fotbalové veřejnosti poté, co loni 23. dubna ve velkém stylu odpískal ligové derby Sparta - Slavia 1:0. Byl to teprve jeho dvanáctý zápas v nejvyšší soutěži a za výkon na Letné se na něj ze všech stran snesla jen chvála.
Jenže už o šestnáct dní později Franěk zpackal zápas Olomouce s Příbramí a komise rozhodčích mu pískání do konce jarní sezony zarazila, dostal trest na tři kola.
Podruhé si Macelova komise na Fraňka posvítila letos v dubnu za vážné chyby v utkání Brno - Ostrava, nemohl potom pískat dvě kola.
"Pavel je opravdu moc dobrý. Jenže to o sobě slýchá odevšad a ono mu to trochu stouplo do hlavy. Tu suverenitu pak na trávníku přehání, za každou cenu chce na hřišti vyčnívat jako neomylný fotbalový pánbůh a právě na tohle občas doplatí," říká na Fraňkovu adresu jeden ze současných prvoligových rozhodčích.
"Snad se ale včas probere, protože kdyby se se svým vrozeným citem pro hru neměl dostat do evropské špičky, byla by to škoda. Ale jak už jsem naznačil, ono to i mezi těmi floutky přímo na trávníku chce trochu pokory i od rozhodčího. To většina fotbalistů na rozdíl od toho povýšeného chování ocení," dodává Fraňkův zkušenější kolega, který si z pochopitelných důvodů nepřeje být jmenován.