Mezi novináře přišla Necidová po utkání se širokým úsměvem. Aby ne, zahrála si před více než 1700 diváky v moderní Eden Aréně, a navíc právě její gól rozhodl o skvělém vstupu do osmifinále prestižní soutěže.
Výhra je o to cennější, že za Perm hrají profesionálky. Zato slávistky chodí do školy a do práce, jak ostatně podotkl i kouč Anton Mišovec.
Důvody k úsměvu máte zjevné. Byl to postupový gól?
Doufám v to. Teď mám skvělý pocit. Jsem ráda, že to tam konečně padlo, protože gól jsem dlouho nedala.
Co váš bratr Tomáš, reprezentační útočník?
Že hrajeme, samozřejmě věděl. Ale jestli se díval, to nevím, když je na reprezentačním srazu. Třeba měli zrovna trénink (úsměv). Před utkáním mi přál, ať se nám to podaří a vyhrajeme.
Vy jste stoperka, on je útočník a pravidelně dává góly. Není to trochu smůla?
Smůla to určitě není, fotbal se hraje vepředu i vzadu. Pomáhám týmu vzadu, a teď jsem pomohla i gólem.
Kouč Mišovec přiznal, že před klíčovým rohem poradil, abyste to rozehrály druhou nohou. Je to pravda?
Pravda to je, ale nejsem si jistá, jestli to byl právě tenhle roh, přeci jenom jsme kopali hodně standardek.
Zvítězily jste, ale do odvety půjdete s inkasovaným gólem. Přesto jste spokojená s výsledkem?
Ano, inkasovaly jsme gól, ale nakonec jsme vyhrály. Věříme, že to zvládneme i venku a postoupíme.
Jak vidíte šance Slavie do odvety?
V Edenu to byl vyrovnaný zápas, měli jsme dost šancí, mohli jsme dát i víc gólů. Hratelné to určitě je.
V Permu na vás čeká nepříjemné počasí, bude pořádná zima...
Netěším se, ale nic s tím nenaděláme a musíme to zvládnout i v zimě.
Jedinou střelkyní Permu byla Nahiová. V závěru jí nebyla uznaná branka kvůli ofsajdu. Dělala vám právě ona největší starosti?
Tahle útočnice je důrazná a rychlá, dala nám jeden gól, snad poslední. Ale Perm je celkově velmi silný dopředu.
Po celé utkání slávističtí fandové mohutně povzbuzovali. Dokonce bylo slyšet „Simčo, Simčo!“. Kdo to byl?
To byli kluci, které trénuju tady na Slavii. Moc mě to potěšilo, je hezké, když vám fandí svěřenci.
Děkovačka byla skvostná, že?
Tak děkovačky jsou po vítězství vždycky skvělé, hodně si je užíváme.
