"Teď mám takovou pohodu, že tu chci každopádně zůstat." Český útočník má v Hannoveru smlouvu do června 2006.
Pohoda ze Štajnera vyzařovala také o Velikonocích, kdy si odskočil domů do Liberce. Pochvaloval si nového klubového manažera a dík posledním úspěchům myslí i na návrat do reprezentace, jejíž dres naposledy oblékl loni v říjnu ve vítězné kvalifikaci v Moldavsku.
Štajner nezapomněl ani na tradiční návštěvu oblíbené hospůdky ve Stráži nad Nisou, kam s chutí chodí poslouchat zážitky svých kamarádů, vesměs hráčů okresního přeboru, nebo krajských soutěží.
A vděčným posluchačům také vypráví. Třeba o posledním bundesligovém zápase, v němž přispěl k vítězství gólovou přihrávkou. A moc nechybělo, aby se potřetí zapsal mezi střelce.
"Měl jsem velkou šanci, po zasekávačce jsem se dostal sám před brankáře, obstřeloval jsem ho, ale on stačil míč špičkou nohy vykopnout," popsal svou šanci. "Tři body jsme nakonec uhráli a hodně nám pomohly. Teď nám k záchraně stačí čtyři body, na které máme ještě pět zápasů."
Šestadvacetiletý útočník vytvořil na jaře nebezpečnou dvojici s Bobicem. Přihrává mu na důležité branky a na kontě už má šest gólových asistencí. Na podzim měl jen jedinou a k tomu ještě zahodil penaltu.
S tím, jak se mu začalo dařit, změnil svůj názor na německý klub a podzimní splín už patří minulosti. "Naši diváci jsou skvělí, stadión pro třiatřicet tisíc lidí bývá plný," libuje si a svou perspektivu v Hannoveru vidí v mnohem lepším světle.
Na návštěvy do Liberce jezdí Štajner pokaždé, když má delší volno. Potkává se s bývalými spoluhráči i s trenéry. "Přesvědčuji ho ale, aby myslel na to, že doma je teď v Německu a musí se tam co nejvíc sžít s klubem i s prostředím," říká liberecký kouč Josef Csaplár.
Štajner si však podle vlastních slov na německé podmínky zdárně zvyká a našel si i partu, v níž se dobře pobaví. Kamarádí hlavně dalším českým fotbalistou spoluhráčem Jiřím Kaufmanem, ale i s dalšími legionáři.
Na známé v Čechách však nedokáže zapomenout. Uprostřed staré party ho hodně mrzelo, že v úterý se v Hannoveru trénovalo už dopoledne. Proto nemohl v Liberci zůstat ještě přes pondělní noc.
A tak v neděli večer nasedl do černého porsche, zakroužil s ním na tréninkovém škvárovém hřišti strážského Sokola, naposledy zamával a zmizel směrem k hraničnímu přechodu v Hrádku nad Nisou. Cestu do Hannoveru, dlouhou přes 530 kilometrů, prý zvládá přibližně za tři hodiny.
