Semifinále a finále proběhla v Nizozemsku. Stihli jste vítězství oslavit?
Hned po finále jsme slavili na hřišti a pak i v kabině. Večer jsme jeli spolu s týmy Francie, Polska a Španělska na oficiální ceremoniál FIFPro. Živá hudba, DJ, barbecue... Jirka Jarošík byl navíc vyhlášen nejlepším hráčem turnaje, takže jsme měli k oslavám další důvod.
A pak?
Měli jsme VIP koutek na diskotéce v Haagu. Tam jsme slavili na plné pecky, ale v neděli večer už jsme byli doma.
FaktaČeská cesta turnajem Finále Sestava: Kotěra (46. Fryšták) - Kušnír, Jarošík, Turek, Jánošík (55. Koukal) - Kabele (46. Jeslínek), Ježdík, Kubáň - Vacek, Engelmann (81. Veselý), Střihavka (68. Zeman). Trenér Lička. Semifinále Čtvrtfinále 2. kolo 1. kolo |
Finále bylo hodně dramatické, že?
Drama to bylo od prvních zápasů. V prvním kole jsme porazili Rumunsko, které mělo tým složený převážně z hráčů první ligy. V dalším zápase proti Portugalsku jsme hráli od sedmé minuty kvůli vyloučení v deseti a nakonec jsme vyhráli tři jedna.
Ve čtvrtfinále proti Švýcarsku...
...jsme ještě v osmdesáté páté minutě prohrávali tři nula. Ale pak jsme vyrovnali a vyhráli na penalty. Otáčet jsme museli i semifinále proti Francii.
A pak přišlo na řadu dramatické finále proti Španělsku.
Ještě v poslední minutě jsme prohrávali, ale díky střele Jirky Jarošíka zpoza pokutového území jsme vyrovnali. A zase jsme zvládli penalty. Je to zvláštní, ale od druhého zápasu proti Portugalsku jsem nepochyboval, že by nás někdo mohl porazit. Když jsem viděl, jak kluci táhnou za jeden provaz, tak jsem dostal takový vnitřní pocit, že se nemůže nic stát.
Velkou zásluhu na triumfu má Jiří Jarošík, bývalý hráč Sparty, Chelsea, Celtiku...
Nastavil tady laťku hodně vysoko. Je mu třicet sedm let a podle výkonů by ještě tři nebo čtyři roky mohl hrát v jakémkoliv českém prvoligovém klubu.
Jak to vůbec v Nizozemsku na vyvrcholení turnaje vypadalo?
Organizace byla fantastická. Na hotelu jsme měli úplně všechno - regeneraci, meeting room, hřiště na trénink. Co jsme potřebovali, to nám lidé z FIFPro dali. Jirka Jarošík řekl, že se to klidně dá srovnat se španělskou ligou, ze které má zkušenosti.
Přišli se podívat fanoušci?
Pár fanoušků přišlo, ale jinak turnaj sledovali hlavně skauti ze zahraničních klubů - z Indie a dalších asijských zemí, Belgie, Holandska, Německa, Rakouska...
ProfilDominik Rodinger  Bývalý brankář, který má mimo jiné titul se Slovanem Bratislava. Má také zkušenosti ze Španělska, kde působil ve třetí lize. V mládí se dostal do reprezentace do 21 let. V současnosti působí jako sportovní manažer České asociace fotbalových hráčů ČAFH, která je členem světové asociace FIFPro. |
A Česka?
Čech tam byl jen jeden, který spolupracuje s jedním německým klubem.
Je to pro vás zklamání?
Na prvním zápase proti Rumunsku, který jsme hráli doma, dorazili zástupci šesti prvoligových a sedmi druholigových klubů. To mě potěšilo. Věřím, že do budoucna se to bude zlepšovat. Snad jsme ukázali cestu, jak by hráčská asociace, kluby a FAČR mohly spolupracovat. V zahraničí to také funguje.
Jakou měl turnaj kvalitu? Jde to srovnat s první ligou?
Už první zápas s Rumunskem měl šedesát až sedmdesát minut kvalitu srovnatelnou s ligou. A postupně to stoupalo. Třeba Švýcarsko mělo v kádru dva hráče, kteří v minulé sezoně hráli bundesligu. A když se podíváte na soupisku Francie nebo Španělska, tak nepochopíte, že takoví hráči nemají angažmá.
To se týká i českého týmu, který měl velká jména.
Ano. Jirka Jarošík, Ondra Kušnír, David Střihavka... My zkoušíme cizince a přitom tady máme takové hráče, kteří angažmá hledají. Měli bychom se zamyslet nad tabulkovým odstupným. Třeba tabulková hodnota Lukáše Kubáně je milion korun. České kluby za něj musí zaplatit milion, i když nikde není pod smlouvu.
„Pohár je krásná věc, ale angažmá si za něj nekoupíš. Na druhou stranu nejen ve fotbalovém prostředí se říká, že ukázaná platí. Náš tým ukázal kvalitu, bojovnost, týmového ducha. Míček je teď na druhé straně kurtu.“  |
Myslíte, že tabulkové odstupné někdy skončí?
Funguje to už jen u nás, nikde jinde. Já neříkám, že by volní hráči měli chodit do nových klubů úplně zadarmo. Kluby ty fotbalisty přece jen vychovávají, ale měli bychom dát hlavy dohromady a nějakým způsobem to řešit. Je to jedna z nejvážnějších věcí, které brzdí český fotbal.
Pomohl turnaj některým hráčům k novému angažmá?
Někteří kluci se zapojí do přípravy s ligovými týmy. Ale jména říkat nebudu, protože to si odprezentují samy kluby. Paradoxně si myslím, že ostatní hráči mají šanci spíš v cizině, i když by si šanci v Česku zasloužili.
Takže se účast na turnaji osvědčila?
Stoprocentně. Kluci procestovali Portugalsko, Švýcarsko a Nizozemsko, za pět týdnů hráli pět zápasů, získali zkušenosti... Na turnaji jsme měli luxusní podmínky. Když bude možnost, tak se příští rok přihlásíme znovu.
Letní kemp pořádáte už několik let, teď jste k tomu přidali turnaj FIFPro. Co bude dál?
Rád bych, abychom příští léto hráli přáteláky přímo s ligovými týmy. A taky přemýšlím nad příspěvky od hráčů. Třeba ve Francii jsou pro prvoligové hráče tři sta eur a hráčská asociace pracuje s rozpočtem osmnáct milionů korun. My tady pořádáme kemp, který jinak dělají jen ve čtyřech nebo pěti zemích Evropy, ale rozpočet máme mnohem, mnohem nižší. Přitom by příspěvky nemusely být nijak vysoké, třeba jen stovka za měsíc. I to by stačilo, abychom hráčům mohli vytvořit mnohem větší komfort.
