"Lehce se řekne, že chci na hřišti vidět jen zdravé hráče. Kdybych to udělal, tak mohou z těch 23 kluků nastoupit maximálně tři čtyři," říká lékař prvoligových Teplic.
Takže by se měl hrát fotbal v letních měsících?
Za to bych se přimlouval. Fotbal by se měl hrát v létě, hokej v zimě. Teplotní rozdíly jsou velký problém. Pamatuji si, že jednou se hrálo při -17 stupních. To je velká zátěž pro organismus.
Mění se nějak to, s čím fotbalisté marodí?
Za 30 let, co to dělám, značně. Dříve to byla většinou zranění nohou, málokdy něco jiného. S přibývající rychlostí a obrovskou zátěží, kterou sportovci musejí unést, se objevují i další věci. Zranění loketních kloubů, prstů rukou, zápěstí. I poranění páteře bývala, ale nikdy ne vážná. Tohle naštěstí ubylo.
Od nohou se tedy přesouvají problémy výš?
Vypadá to tak, ale zase na druhou stranu nikdy nebylo tolik poranění křížových vazů jako teď. Objevují se hodně potíže s třísly a břišními svaly. Je to tou obrovskou zátěží. Kupodivu, na kotnících se stav mírně zlepšil. Je to vyšší trénovaností a lepší regenerační a rehabilitační péčí. To v první řadě.
Jaké bylo nejzapeklitější zranění, které jste léčil?
Opakovaná zranění ramen, přestože se fotbal hraje nohama.
To bych čekal spíš u volejbalisty. Co se stalo?
Opakované pády, krátká doba léčení a touha sportovce se okamžitě vrátit na trávník. Kdo to byl, to říct nemohu. Nemám jeho souhlas.
Máte přehled, třeba od kolegů, jaká zranění nejčastěji řeší v jiných sportovních odvětvích?
Hokejisté mají potíže s rameny, koleny. A k tomu vymlácené zuby a otřesy mozku. Ve fotbale se nestalo, aby si někdo zlomil krční páteř jako v hokeji. Hodně smrtelných úrazů bývá v horolezectví. Házená má spoustu pohmožděnin, zlomenin obličejových kostí. Judisty trápí kolena, zápasníky a vzpěrače svaly.
Který sport je nejméně rizikový na zranění?
Šachy (smích). Mluví se třeba o plavání, ale tam jsou přetížené svaly a úpony, problémy hlavně s ramenními úpony.
Takže vy byste vlastně nedoporučil vrcholově sportovat?
Sportování je zdravé, ale pokud jde o rekreační. Výkonností a vrcholový sport už je problém.
Jsou fotbalisté přetěžovaní?
Všichni sportovci jsou přetěžovaní. Do jednoho. Vrcholový sport se dělá na hranici lidských možností.
Takže by se mělo ubrat?
Rozhodně mělo. Ale nikdo neřekne, jak a co by se pro to případně mělo udělat.
Byl ve vaší kariéře sportovního lékaře nějaký dramatický zážitek?
Nic dramatického to nebylo, jen běžné úrazy. To na silnicích člověk spíš zažije ledascos. Třeba při hromadných nehodách.
A případy, které vypadaly zle, a pak se z nich vyklubaly drobnosti?
Občas se stane, že máte podezření na zlomenou páteř a je to jen pohmoždění svalstva.
Kdo je v teplickém týmu "tvrďák", který chce hrát, i když má zdravotní potíže?
Jsou typy hráčů, kteří mají práh bolesti hodně vysoko. A je jich dost, v týmu většina. Nechci jmenovat ty ani ty, protože by se to mohlo někoho dotknout.
Takže je ve vašem mužstvu i nějaký "bolestínek"?
Takových je dost v celé fotbalové lize.
S přibývajícími případy úmrtí ve fotbale se mluví častěji o prevenci. Měli by se všichni vrcholoví sportovci nechat vyšetřit?
Samozřejmě, že bychom pak odhalili víc věcí. Ale nezabránili bychom tomu. Navíc ta vyšetření by byla velice nákladná. Byl by problém s jejich úhradami. Sám vrcholový fotbalový svaz řekl, že si neví rady, jak to řešit.
Ani sportovní lékaři svazu nedokážou navrhnout řešení?
Zatím je to složité. Byl jsem na zasedání tělovýchovného lékařství, kde se to řešilo na nejvyšší úrovni. A nedošli jsme k žádnému závěru, který by stoprocentně vylučoval úmrtí na hřišti.
Máte v Teplicích defibrilátor?
Jistě. To už dnes bude patřit k běžnému vybavení klubu. Naštěstí jsme ho nikdy nemuseli použít. Ale máme ho při každém tréninku i zápase na hřišti.
