"Tady věk nehraje až tak roli. Zvládám to v pohodě. Zrovna nedávno jsem byl na testech a všechno mám v pořádku. Fyzicky se cítím taky dobře, takže doufám, že mi to vydrží tak do čtyřiceti. I rychlostně ještě na ty mladé kluky stačím," chlubí se Divecký.
Pořád hrajete útočníka?
Nejčastěji. Ale hodně mě trenér nasazuje i do zálohy. Kde to hoří, tam hraju. Kolik jsem dal gólů? Na jaře zatím čtyři. Na podzim nám chyběli hlavně kreativní záložníci, jako byl třeba Petr Fousek. Když nedostanete míč, těžko dáte gól.
Asi musíte být v Brozanech atrakce. Zaměřují se na vás soupeři?
Každý trenér ze začátku říkal: Hlídejte si Diveckého, nakopejte mu. Byl jsem pořád faulovaný, hlídaný. Ale že by mě někdo vážně zranil, to ne. Vyhýbá se mi to celý život a jsem za to rád.
I v Brozanech jste profesionál?
Já a asi i Míra Rada, který se mnou také hrál v Teplicích. Pořád mě živí jen fotbal, ale chci si udělat A licenci a do budoucna trénovat. Rád bych začal v Teplicích, třeba u mládeže. Časem bych to zkusil i u dospělého týmu. Chci zůstat u fotbalu.
Nic jiného neumím.
Vybavíte si, kolik jste nastřílel branek v nejvyšší soutěži?
Kolem 52. Za Teplice, Liberec, Příbram. V Teplicích jsem dal za jednu sezonu 11 gólů, můj rekord.
Co bylo za tím, že jste si tak dobře rozuměli s Pavlem Verbířem?
Hráli jsme spolu už od třetí ligy. Byli jsme sehraní. Oba jsme věděli, co ten druhý udělá. Kdy půjde centr na přední tyč, kdy na zadní. Všechno bylo automatické, proto jsme dávali tolik gólů. Když na mě hráli třeba dva obránci, Pavel měl víc prostoru. Mohl využít svoji techniku.
Proč to Verbíř dotáhl dál než vy? Ještě pořád se drží v lize.
Trenér Mareček se rozhodl, že vyzkouší mladší hráče a já odešel do Polska. Jenže klub si tam přivedl Brazilce a já se musel zase stěhovat. Začal jsem se tak různě potulovat, šel jsem do Boleslavi do druhé ligy a pomohl vykopat postup, pak do Příbrami. Už to nikdy nebylo ono. Velká chyba byla, že jsem se nechal zlákat do Koreje. Měl jsem jít blíž. Už jsem byl domluvený s Riedem, jenže oni v posledním kole rakouské bundesligy spadli a sešlo z toho.
Kdy konkrétně se vaše kariéra začala otáčet k horšímu?
Po té rekordní sezoně. Měl jsem nabídku odejít do Sparty, bylo mi 26 - 27 let. Ale hráli jsme tady s Pavlem stabilně, lidé z okolí mě přesvědčovali, ať zůstanu. Že Sparta má Siegla s Lokvencem. Varovali mě, že se neprosadím. Dal jsem na to. Dnes bych to udělal jinak, lituji hodně.
Odešel byste?
Ano. Ale na Teplice vzpomínám rád, zažil jsem tam nejlepší léta. Zahrál jsem si předkolo Ligy mistrů s Dortmundem. U nich i na Stínadlech jsme dostali jediný gól v závěrech zápasů. Velká škoda.
Scházíte se ještě i teď s Verbířem?
Chodíme spolu na kafe, konzultujeme jejich zápasy. Na každý chodím. Nehrají moc pohledný fotbal, zato účinný. Pavla trochu mrzí, že trenér už sází na mladší hráče. Ale pořád má dobrou kondici a kdykoliv může zaskočit na kterémkoliv místě.
