Právě tady chce Španělsko udělat důležité kroky ke třetímu evropskému zlatu v řadě.
Podaří se to?
Co si trenér Vicente Del Bosque slibuje od fotbalového azylu na konci světa?
„Zlato už jsme obhajovali před čtyřmi lety a podařilo se nám to. Pro nás se nic nemění, jen máme ještě víc zodpovědnosti. Titul nemůže být povinností, ale zkusíme to znovu,“ prohlásil 65letý trenérský bard.
Žije to tu fotbalem
Od května se přes nádherný most na Ile de Ré valí turisti, takže ostrov bobtná. Z dvaceti tisíc obyvatel bývá rázem 220 tisíc. Na úzkých stezkách se vyhýbají cyklisti-důchodci, z polí se práší, pod piniemi odpočívá.
Na severu se tyčí téměř šedesátimetrový Velrybí maják. Kolem cesty můžete obdivovat šikovné nádrže na odpařování mořské vody a hlavně pozor, ať nevrazíte do osla. Pochopitelně toho zvířecího, jsou všude.
Teď si k tomu přičtěte aktuální španělskou atrakci, za kterou září slovo Campéones neboli Šampioni.
Na konci světa to ještě nikdy nežilo fotbalem jako teď, což čtvrteční otevřený trénink potvrdil.
Sportovní komplex Marcela Gaillarda hučel už hodinu před výkopem. Místní žáčci mávali španělskými vlaječkami a na pokyn kameramanů začínali ječet, aby byly záběry ještě atraktivnější.
Tribunka s betonovými schody byla nabitá, na druhé straně excelentně střiženého hřiště vyrostla ještě malá provizorní.
Sprška z vodotrysku
Nečekalo se, až odbije šestá, a hvězdy už kráčely na trávník.
Dravý útočník Álvaro Morata, kterého stoper Sergio Ramos stačil dopoledne kvůli pověrčivosti ostříhat nakrátko, taky brankářský hubeňour De Gea, špílmachr Fábregas, pravý obránce Juanfran. Nepozorná barcelonská letka Iniesta a Busquets zapomněla, že je puštěné kropící zařízení, takže při žonglování s míčem dostala lehkou dávku z vodotrysku.
„Iniesta! Iniesta!“ spustily děti na tribuně, když to viděly. Hrdina zlaté španělské generace, záložník s geniální přihrávkou a prošedivělým chmýřím na hlavě s úsměvem zamával. To samé populární stoper Piqué, který roztroušený průvod španělských fotbalistů uzavíral.
Mimochodem, i veřejný trénink českého týmu měl podobnou atmosféru. Nadšenou a pohodovou zároveň, na stadion v Tours přišly ve středu navečer čtyři tisíce lidí a Petr Čech měl dokonce děkovný proslov ve francouzštině.
Přístav v západofrancouzském přímořském městě Saint-Martin-de-Ré
Španělé nemluvili, odtrénovali, pak nakopali mezi diváky spoustu míčů a za jásotu dětí odešli.
Reprezentace přezdívaná Rudá dračice přivezla i do Francie výstavní mužstvo.
„Je to jeden z favoritů turnaje. Těžko v takovém týmu hledat klíčového hráče. Je jich tolik,“ s obdivem přikývl český reprezentační kouč Pavel Vrba.
Přesto se dá říct, že Španělé nemají takový šmrnc jako před pár lety, kdy se jejich kombinační styl tiki-taka blížil dokonalosti.
Učte se nová jména
Legendárního brankáře Casillase přestali uctívat v Realu Madrid a v národním týmu ho nejspíš nahradí De Gea, špílmachr Xavi zmizel na důchod do Kataru, střelec Fernando Torres se nevešel do nominace.
Učte se nová jména: Bartra, San José, Nolito, Bruno Soriano, Morata, Lucas Vázquez, Aritz Aduriz.
Nemyslete si, i tihle borci jsou skvělí, jinak by těžko byli ve výběru vyvolených. Když na trávníku spustili klasický ťukes po zemi, byla to exkluzivní podívaná. Na terase cvakal zástup fotografů jako o závod, když míč létal z nohy na nohu. Těžko se na tom hledaly vady nebo snad opakující se nepřesnosti.
Španělský fotbalista Sergio Ramos na tréninku v Saint-Martin-de-Ré
Ale najdou se, o čemž svědčí generálka proti Gruzii. Nepříjemná porážka 0:1 se propírá pořád.
„Nesmí nás to ovlivnit. Na Euro jsme přijeli bez známky strachu. Neklid je špatný rádce,“ prohlásil Del Bosque.
Dvakrát neprohrají
Trochu zamrzí, že si soupeř nenechal výpadek až na pondělí třináctého, to by se nám líbilo. Však i trenér Vrba říká: „Španělé dvakrát za sebou neprohrávají.“
To je pravda, ale třeba znovu nebudou mít dobrý den. Už brzy se přesvědčíme.
Prozatím se vraťme na romantické pobřeží Atlantiku, konkrétně na na ostrov Ile de Ré, kde se potí šampioni a mladý stoper Bartra se nechce zvedat po ostrém faulu.
Šestiletý capart mává s mobilem a povykuje do sluchátka na mámu: „Jsem tady, mami, jsem tady! Iniesta, Pedro, Jordi Alba. Jsou tu.“
Se svatým nadšením otočí displej telefonu na hřiště, aby se máma přesvědčila.
Po straně mezi střídačkami pochoduje 68letý asistent Toni Grande a gestikuluje na hráče, aby ještě trochu zrychlili. Hlavní trenér Del Bosque stojí v modrém tričku a modrých teplácích uprostřed a s dlaní položenou pod bradou pozoruje přihrávkový cvrkot na zkráceném hřišti. Očividně ho bolí kyčle, takže při chůzi pokulhává. Jeho tým pokulhávat nesmí, pokud chce potřetí za sebou usednout na evropský trůn. Pro fotbalové dějiny by to byl revoluční počin.
Jako první by mohli španělský sen narušit Vrbovi muži, a to je přece výzva.
