V jejich kádru tedy už nenajdete třeba Torrese, Xaviho, Xabiho Alonsa nebo Villu, kteří v roce 2012 pomáhali dobýt třetí zlato po sobě. Španělská jízda začala už na Euru 2008, pokračovala vítězstvím na mistrovství světa v Jihoafrické republice a vyvrcholila o další dva roky později v Polsku a na Ukrajině.
Pak přišlo vystřízlivění - poslední světový šampionát v Brazílii tým nezvládl, působil vyčpěle a vypadl už v základní skupině. Proto musela přijít generační obměna, i když ne kompletní: v týmu pořád zůstávají třeba Casillas, Piqué, Iniesta, Busquets nebo Fábregas, kteří tvořili osu na předchozích turnajích.
Kromě naturalizovaného Brazilce Diega Costy je postupně doplňují další a další talentovaní hráči, kteří se tlačí do sestavy. V poslední době třeba obránci Bartra s Carvajalem, záložníci Koke a Thiago Alcantara a útočníci Morata a Alcácer.
Španělé zkrátka vždy mají kam sáhnout, systém mládeže jim funguje tak dobře jako málokteré jiné zemi. A to není jediný důvod, proč jsou jasnými favority skupiny i zápasu s Českem.
Od rozdělení republiky se české reprezentaci ještě ani jednou nepovedlo Španělsko porazit. Ze čtyř zápasů v kvalifikacích mistrovství světa a Evropy uhrálo jediný bod, navíc už skoro před dvaceti lety. V říjnu 1996 skončil zápas na Letné 0:0, od té doby Češi jen prohrávali.
Španělský národní týmprvní soupeř Česka ve skupině Největší úspěchy: mistři světa 2010, mistři Evropy 1964, 2008 a 2012, olympijští vítězové 1992 Postavení na žebříčku FIFA: 3. místo Největší současné hvězdy: Iker Casillas, Sergio Ramos, Andrés Iniesta, David Silva, Diego Costa Trenér: Vicente del Bosque Umístění v kvalifikaci: 1. místo ve skupině C, 27 bodů, skóre 23:3 Bilance v zápasech s Českem: 3 vítězství, 1 remíza, 0 porážek |
Nejblíž k úspěchu měli asi v roce 2011, kdy v kvalifikaci o Euro vedli v Granadě 1:0 po nádherné trefě Jaroslava Plašila. „Neuvěřitelná záležitost,“ křičel tehdy do mikrofonu televizní komentátor Pavel Čapek.
Jenže Česko senzační výsledek neudrželo, během tří minut ve druhém poločase dvakrát inkasovalo. A zatím poslední zápas skončil v Praze v říjnu 2011 porážkou 0:2.
Zajímavé je, že před rozdělením republiky měla federativní reprezentace proti silnému soupeři mnohem lepší bilanci: 7 vítězství, 1 remíza a 4 porážky. Poslední výhra se datuje do listopadu 1990, kdy v Praze československý tým slavil v nakonec neúspěšné kvalifikaci o Euro 92 vítězství 3:2.
Ale ani v současnosti Španělé nejsou neporazitelní, což se ukázalo i během kvalifikace: hned na jejím začátku, ve druhém zápase skupiny C, prohráli v Žilině 1:2 se Slovenskem.
Jenže pokud v tu chvíli někdo zapochyboval o jejich síle, mýlil se. Ve zbylých utkáních už neztratili ani bod, postoupili z prvního místa a o suverenitě vypovídá i celkové skóre 23:3.
Španělé jsou zkrátka po brazilském výpadku zpět a na Euru budou znovu patřit k favoritům na celkové vítězství. Až proti nim Češi vyběhnou 13. června v Toulouse, mimochodem dost blízko španělských hranic, bude to hodně ostrý začátek turnaje.
