Tato kvalifikační utkání jsou většinou specifická. Každé mužstvo má dvě základní útočné a dvě obranné fáze. Španělský tým na své útočné polovině dokáže dobře zvládat postupný útok až do své finální fáze, což ukázal především v začátku utkání, kdy se dostal až do pokutového území a ovládal i prostor před ním.
Vytvořil si čtyři gólové šance, třikrát střelám zabránil Čech, jedna šla mimo branku. Zároveň španělský tým velmi dobře zvládal v utkání kontrapresink a český tým nemá tak velkou herní kvalitu, aby překonal tuto soupeřovu činnosti.
Trocha zaváhání v obranné činnosti
Španělům se nedařila jedna z jejich největších zbraní - kolmice mezi obránce či za obranu, a to z důvodu dobré obranné činnosti českého týmu, ať už do hloubky či šířky. A také tím, že křídelní prostory česká obrana bránila pomocí záložníků a Španělům umožňovala centrovat především vzduchem, což česká obrana eliminovala dobrou poziční obranou a dobrým bráněním ve vzduch hrou hlavou.
I KDYBY SE NA HLAVU STAVĚL... Při téhle šanci Andres Iniesta českou obranou neprošel.
V obranné fázi byla hra Španělů celkem kvalitní, zastavovali včas české protiútoky, ať už postupné či rychlé.
V podstatě umožnili českému týmu dostat se třikrát do nebezpečných situací v útočné fázi.
První nakonec eliminovali ofsajdovou pozicí Milana Baroše.
Z druhé situace do standardní situaci asi 40 metrů od vlastní branky nechali soupeře, aby si vyměnit míč, a inkasovali branku po kvalitním individuálním zakončení Plašila. Ve třetí standardní situaci z levé strany po přímém kopu nechali proniknout míč až do malého vápna, ale nakonec ho vytěsnili.
Trenér Bílek zvolil taktiku dobře, hodnotí kouč PaličkaPřečtěte si také analýzu Vlastimila Paličky k duelu ve Španělsku |
Ve druhém poločase byl obdobný průběh utkání v činnosti španělského týmu. Obrannou fázi, přestože se český tým dostával více do útočení i ve větším počtu hráčů, španělský výběr zvládal bez větších problémů a i s větším sebevědomím.
V útočné fázi se i v druhém poločase projevila efektivita domácích především v předfinální části, což nakonec vedlo k oběma brankám, když především druhou z pokutového kopu český tým soupeř doslova daroval.
Fotbalové analýzyDalší rozbory fotbalových zápasů najdete na www.top-fotbal.cz |
Celkově domácí podali výkon, který se očekával, a byla vidět i síla mužstva. Když je pod tlakem vývoje utkání, tak dokáže výsledek zvrátit.
Ano, je to i proto, že mužstvo tvoří hráči, kteří jsou vlastně každodenně zvyklí hrát pod tlakem a s návykem vítězit - přechod v průběhu utkání na tři obránce a hrát pod větším rizikem s vědomím utkání vyhrát, právě s ohledem na okolnosti utkání, tedy i když vývoj není optimální.
Soupeře opotřebit a vyhrát
Nakonec rozhodlo utkání to, co praktikuje i Barcelona: vlastně soupeře opotřebuje během zápasu, jak fyzicky tak i psychicky, mentálně. Soupeři vlastně naznačuje, jako by neuměl hrát fotbal. Musí to být pro soupeře až deprimující - mentálně ho prostě opotřebovává.
Nakonec i v tomto utkání se ukázaly přednosti španělského týmu. To jsou krátké přihrávky na několik metrů, soupeři vlastně jako by míč vůbec nechtěl půjčit. Další předností je obcházení soupeře v situaci jeden na jednoho, nejméně 6 hráčů to dokáže úplně s přehledem. I to byly faktory vítězství.
A i když český tým měl hodně blízko k úspěchu v zápase, prostě rozdíly v kvalitě jednotlivých hráčů rozhodly. A ani nepomohl velmi kompaktní týmový výkon českého mužstva - zhuštěný obranný blok českého týmu asi 25 metrů před pokutovým územím a doplňování hráčů v obranné činnosti právě před pokutovým územím. Soupeř nás prostě individuálně předčil.
