Oba se věnujete kopané. Proč jste se rozhodli pro stejný sport?
David: Fotbal byl sportem číslo jedna. Nejvíce lidí, největší popularita. K fotbalu nás pak oba přivedl táta. Už od žáků chodí na náš každý zápas. Je velký fanda.
Petr: Já jsem to měl jednoduché. David začal hrát několik let přede mnou, a tím pádem bylo už dopředu jasné, který sport budu dělat.
K fotbalu vás přivedl otec. Po něm máte fotbalový talent?
David: Táta hrával fotbal na okresní úrovni do dorostenecké kategorie. Pak byl fotbalový rozhodčí, takže vztah k fotbalu máme po něm.
Oběma se vám v různých kategoriích daří. Jak se vzájemně povzbuzujete a hecujete?
Petr: Vzájemně se tlačíme k maximálnímu výkonu. Chceme být lepší než ten druhý, takže se občas špičkujeme. Pokud má brácha čas, přijde se podívat na náš zápas, nebo se alespoň zeptá, jak jsme hráli. A já vidím každé domácí utkání Sigmy.
David: Petr má při hecování velkou výhodu v tom, že dal za sezonu třicet branek. To se mi příliš nedaří, takže má navrch.
Kdy si zahrajete společně v jednom týmu, nejlépe v ligovém? A v jakém dresu to bude?
David: Záleží pochopitelně na tom, zda se nám bude oběma dařit. V případě, že vše vyjde, vidím to tak za tři roky. Pokud já ještě budu v Olomouci a brácha bude postupovat takovým tempem.
Petr: Byl bych raději, kdyby to bylo dříve, ale to se teprve uvidí. Pokud by to nebylo v Olomouci, přál bych si, aby se tak stalo ve španělské lize.
David: V Čechách vidím jedinou možnost, že to bude v Sigmě.
Ve kterých herních činnostech jste rozdílní?
Petr: Jsem lepší v obraně, tam mi to celkem jde a hraji lépe hlavou. S tím bráchu převyšuji.
David: Jsem lepší při hře jeden na jednoho, mám horší střelu levou nohou. Celkově jsme rozdílné typy. Vzájemně se doplňujeme, ale jsme v herním projevu opravdu jiní. Petr víc brání, já jsem spíše na hru dopředu.
Jak vnímáte naděje okolí, které si od vás hodně slibuje?
David: Pochopitelně takové hlasy slyšíme. Myslím si, že pokud zůstaneme na zemi, tak to, co má přijít, přijde. U mě to může být třeba za dva roky, u bráchy za pět. Nesmíme nic uspěchat. Chce to trpělivost.
Petře, před nedávnem jste dostal cenu za nejlepšího hráče do 15 let. Jak si ceníte tohoto úspěchu?
Petr: Je to největší ocenění, kterého jsem ve fotbale dosáhl. Doufám, že i po něm zůstanu dole. V tom mi pomáhají i kamarádi a bratr. Taková cena je hezká, ale je to jen krůček k cílům, které mám.
Co řada lákadel, kterými se to v poslední době jen hemží?
David: Tak s tím opravdu problémy nemáme, protože táta nás drží zkrátka. Před časem jsem nadával, že nemůžu zajít na diskotéku. Když už jsem se na ni občas dostal, musel jsem domů dřív než ostatní. Dnes už vím, že to bylo dobře. Nic mi neuteklo.
Hrajete fotbal a jde vám. To o vás musí být velký zájem ze strany dívek...
Petr: Já to mám jednoduché, protože mě ještě dohromady nikdo nezná. To snad teprve přide, ale věřím, že se s tím vypořádám.
David: Zájem to vzbuzuje u holek, o které nemám zájem. Těm, o které naopak zájem mám, je to jedno a neberou to jako nějakou výsadu, takže to neberu jako výhodu.
Přemýšleli jste o tom, že byste dělali jiný sport?
David: Ne. Hned když jsem přišel na hřiště, tak mi bylo jasné, že chci hrát jedině fotbal. Stejné to bylo, když jsem se díval na zápasy v televizi, tak jsem si říkal: jedině fotbal.
Petr: Přemýšlel jsem ještě o hokeji, ale to bylo chvilkové váhání. Kamarádi z domu hráli hokej, a proto to rozhodování. Přednost nakonec dostal fotbal. Udělal jsem dobře.
Na jaký zápas si vzpomenete, když přemýšlíte o nejpovedenějším utkání?
Petr: Finále mistrovství republiky s Mladou Boleslaví, které jsme vyhráli 5:1. Dal jsem gól a na dva nahrál, získali jsme titul. To bylo perfektní utkání.
David: Při takovém zápase si vybavím první ligový gól, na to se nezapomíná. Pár zápasů se mi podařilo. Třeba ten nedávný s Drnovicemi. Přesto si ale myslím, že ten životní máme oba dva teprve před sebou.
Oba jste na začátku kariéry. Jaké máte před sebou cíle a přání?
David: Zkusit se dostat do Ligy mistrů a do reprezentace. Tam se hráč nejlépe zhodnocuje. Ten první cíl možná se Sigmou splníme už na jaře, protože máme soutěž dobře rozehranou a můžeme se poprat o druhé místo v tabulce. Rád bych si jednou zahrál ve Španělsku.
Petr: Nejbližší cíl je dostat se do kádru a základní sestavy staršího dorostu, pak do prvního týmu a dál se uvidí, podle toho, jak se bude dařit. Cíl je taky liga ve Španělsku.
P. S.: David Kobylík má v Olomouci dlouhodobou smlouvu. Jeho bratr Petr těsně před vánočními svátky podepsal v Olomouci svůj první profesionální kontrakt.
