"Z toho mistrovství jsem ho měl zafixovaného jako klučinu s dětskýma očima. A opravdu to byl on, ty oči mu šibalsky hrají pořád." Představili se a Pelé hned: Oto tohle, Oto támhle, jako kdyby se znali odjakživa. "Ta jeho srdečnost se ani nedá popsat. Chtěl ukázat nejkrásnější místa Prahy. Tak jsem to vzal na Hradčany."
Muž za volantem byl trochu nervózní jen do prvních vět. Začali o fotbale a Pelé okamžitě zabral. "Povídám, že jsem hrával divizi za Admiru. A on mě hned přebil, když začal vzpomínat na své tři tituly mistra světa. Ale ne že by se vychloubal, jen mi připadal strašně vděčný, že má k ruce fotbalového parťáka." Když se Pelé zeptal, kolik jeho průvodce fotbalem vydělával, vzápětí nevěřícně kroutil hlavou. "Kolem čtyř stovek měsíčně, povídám. A Pelé se chytal za hlavu: Cože, jen deset dolarů?"
První zastávka byla na Hradčanském náměstí. Došli k zídce, od níž se město vine přes malebné malostranské střechy, Staré a Nové Město až po Vítkov. "Stáli tam jak u vytržení, mlčky se dívali a paní jen párkrát povzdechla: Jako ve snu, jako ve snu. Zeptal jsem se jí: A co taková Paříž? Kdepak, Praha je nejromantičtější na světě, odpověděla."
Nenápadná trojice proklouzla bez povšimnutí okolí i hradním nádvořím a Svatovítským chrámem. Až v Loretě narazila na skupinu španělských turistů. "Ti Pelého poznali a každý si s ním chtěl potřást rukou. On se nezdráhal a rozdával úsměvy na všechny strany. Až když se kolem něj dělal větší a větší shluk, elegantně z něj vycouval k východu, vzal si tu svou kšiltovku, nasadil tmavé brýle a už byl zase inkognito."
Z Hradčan chtěl manželský pár na Karlův most a někde se najíst. Volba padla na restauraci U Tří pštrosů. "Tam ho číšníci poznali a koukali jak na zjevení. Manželé se usadili a mě Pelé vybídl: Oto, sedni si a najez se taky, zvu tě." Po jídle se Pelé ochotně zapsal do knihy hostů a přidal věnování personálu. "Představte si, že se ptal na jména, aby mohl pár řádek napsat každému zvlášť."
Jenom na Karlův most si Pelé se ženou vyšli sami. "Když se za chvíli vrátili k autu, místo slova sen teď v jednom kuse opakovali pohádka." Přišel večer a mercedes sjel dolů na Staré Město do Pařížské ulice. "Tam měl Pelé v jednom obchodě objednané české sklo. Zaplatil kreditkou a já nakládal do kufru šest velkých tašek." U staroměstského kostela svatého Mikuláše došlo na loučení.
Manželé šli na večerní koncert poslechnout si díla Vivaldiho, Mozarta a Bacha. "Ptal jsem Pelého, jestli mám čekat. Řekl že ne, že se pak chtějí projít po nočním Staroměstském náměstí. Jen si nechal ukázat, kudy zpátky do hotelu. Pak mě zeširoka objal, dlouze poplácal po zádech a s dojetím řekl: Doufám, že se zase někdy setkáme."
